Mezi lidmi se začaly šířit dohady, že sesuv hradního masívu zapříčinilo plošné vykácení stromů na jižním svahu pod skalním blokem. Prověřovali jste i tuto teorii?
Ano, v posledních říjnových dnech proběhla konečná fáze sanace poškozených skalních bloků hradu. Ten je již bezpečný, přesto vstup pod vyšší skalní útvar a do sesutého kamení a písku nemůžeme doporučit. Co se týče příčin pádu skalního masívu, rozhodujícím podkladem pro nás je znalecký posudek, zpracovaný RNDr. Jiřím Zvelebilem, CSc. V tomto posudku není zmíněno, že by možnou příčinou mohlo být kácení stromů na svahu pod hradem.

Nechci se ale tomuto tématu vyhnout, přestože tento aspekt nebyl odborníky posuzován. Stromy kolem hradu jsou vedeny jako ochranný les, který je v majetku obce. Vzhledem k špatnému stavu stromů, z nichž řada byla navíc poškozena vichřicí v létě letošního roku, určil náš hospodář způsob kácení. Zda se mělo kácet takto vše najednou, či udělat postupná probírka, doplněná novou výsadbou, je ale opravdu otázka pro odborníky.

Na druhé straně faktem je, že k sesuvu nedošlo ve spodních, nýbrž ve vrchních partiích pískovcové, ke všemu ještě extrémně měkké skály, což vypadá spíš na důsledek eroze a povětrnostních vlivů. Musíme si též uvědomit, že výrazné pády skalních bloků zde byly zaznamenány již ve 20. století – poprvé v roce 1922 a pak ještě větší v roce 1936, kdy byla zničena dokonce jedna z chalup na úpatí. A pak, až do onoho osudného 1. října 2009, 15.45 hodin, byl klid.

Jak taková zemědělsko – rekreační obec s ročním rozpočtem 9 miliónů korun, v níž není žádný průmysl a kde i někteří drobní podnikatelé ani nemají trvalé bydliště, se vypořádává s nečekanou katastrofou? Kolik jste už kvůli pádu části hradu museli zaplatit a co vás ještě čeká?
Na všechny práce i odborné posudky jsme během října vynaložili z obecní pokladny řádově 350 000 Kč. V podstatě to jsou celoroční náklady na provoz veřejného osvětlení – tedy i včetně údržby – ve všech třech našich částech. Musím ale říci, že asi nejstrašnější pro nás byl první týden po katastrofě, kdy jsme zoufale sháněli pomoc na všech stranách – od místních lidí, až po Liberecký kraj a ministerstvo kultury či ministerstvo životního prostředí.

Proto si obzvláště ceníme toho, že se našli tací, kteří nám přispěchali na pomoc – jako například jedna stavební firma, která nám zapůjčila masivní betonové ohradníky, kterými jsme mohli zajistit svah a cestu pod skálou.

Neumím si představit, že bychom něco takového museli sami kupovat… Co se týče zmíněných institucí, ty stále ještě posuzují naši situaci a my doufáme, že najdou cestu a prostředky, jak nám do budoucna pomoci. Problém je, že vzhledem k naší situaci nemůžeme žádat například o dotaci z Fondu životního prostředí, protože nejsme schopni splnit podmínku spoluúčasti ve výši 10 %. Tato částka se téměř rovná ročním nákladům na provoz místní mateřské a základní školy!

Příští rok na jaře tedy chcete hrad opět otevřít. Za jakých podmínek?
Nejdůležitější bude průběžné monitorování „zdravotního stavu“ skály. Návrhů na zabezpečení jestřebského pískovcového suku se objevila celá řada.
Pak je tu otázka návštěvního režimu hradu. Ideální by bylo, kdyby zde byl stabilní personál, případně i prodej vstupenek a suvenýrů, spojený s poskytováním místních informací. V obecní pokladně ovšem nemáme prostředky na zaplacení takového pracovníka. Jediná možnost by byla řešit to formou nějaké dobrovolnické iniciativy…

ČTĚTE TAKÉ:
V Jestřebí zajistili hrad
V Jestřebí začínají s odstraněním uvolněné skalní zříceniny hradu
Hrad Jestřebí hrozí dalším sesuvem

Autor: Marie Čcheidzeová