V Doksech budou jména v zápisech z jednání skrývat za iniciály

Desetitisíce jako pokuta by hrozila představitelům radnice v Doksech, kdyby je někdo usvědčil z porušování zákona o ochraně osobních údajů. Do nesnází by se také mohli dostat, kdyby někdo, kdo jim nedal souhlas ke zpracování svých dat, viděl svoje jméno na úřední desce a nahlásil jejich chybu.

I přes to, že v prosinci zastupitelé Doks schválili uvádět osobní údaje v zápisech z jednání rady a zastupitelstva celé, nyní se rozhodli pro opak. Do budoucna si tak lidé přečtou celá jména a adresy ostatních pouze v zápise, který bude ležet na městském úřadě. Na webových stránkách města, úřední desce i v Dokském zpravodaji si už obyvatelé osobní údaje jiných nepřečtou.

Nemají souhlas od všech žadatelů

„Žádostí o prodeje pozemků nebo nemovitostí nám chodí opravdu hodně. Vzhledem k tomu, že jsme rekreační lokalita, jsou žadatelé často přespolní. A ne vždycky se nám podaří získat jejich souhlas se zpracováním osobních údajů. Pokud se někomu z nich nebude líbit, že si svoje jméno přečte na úřední desce, můžeme z toho potom mít problémy,“ podotkla starostka Doks Eva Burešová.

Ta zároveň doplnila, že právě z tohoto důvodu projednávali zastupitelé problém znovu a revokovali své usnesení z loňského prosince. Odhlasovali, že nově se na úřední desce, webu i v Dokském zpravodaji budou jména uveřejňovat pouze jako iniciály.

Problémy kvůli střetu dvou zákonů

Podnět k tomu, aby se zastupitelé rozhodli, zda budou v zápisech uvádět jména nebo ne, vzešel v prosinci od tajemnice zdejšího městského úřadu Petry Musilové.

„Existují tu dva zákony. Jeden říká, že máme chránit osobní údaje, druhý zase, že lidé mají právo na svobodný přístup k informacím. Ty zákony jdou v podstatě proti sobě. Proto je potřeba, abychom se rozhodli, jakým způsobem to budeme dělat u nás,“ vysvětlila tehdy důvody zastupitelům tajemnice.

Zákon z roku z roku 2000 o ochraně osobních údajů ukládá veškerým úřadům a také podnikatelům chránit citlivé údaje fyzických osob. Mezi ně patří například jméno, příjmení, datum narození, rodné číslo nebo adresa.

Úřad může údaje zpracovávat jen se souhlasem konkrétního člověka, nesmí je navíc uchovávat delší dobu než je nutné nebo je používat k jinému účelu, než za jakým je získal.

Naopak zákon o svobodném přístupu k informacím říká, že úřady musí poskytovat svým občanům informace, které souvisí s jejich činností.

Lidé na jednotlivých úřadech se pak musí rozhodnout, zda budou otevření ke svým občanům ve všem a budou uveřejňovat osobní údaje nebo naopak vyhoví druhému požadavku. Například ve Cvikově uvádí v zápisech celá jména, kdežto třeba v Zákupech jen iniciály.

Mohou se řídit jedním z paragrafů

Usnadnit rozhodování představitelům měst a obcí by mohl odstavec osm A v zákoně o ochraně osobních údajů. Ten říká, že úřady mají poskytovat informace jen v souladu se zákony na jejich ochranu.

Paragraf pak zmínila zastupitelka Růžena Buriancová již na prosincovém zasedání, kde se k jejímu názoru připojil zastupitel Ivo Listoň. „Nevím, proč bychom v záležitosti anonymizace měli jako zastupitelé něco odhlasovávat. Zákony mluví jasně, jsou platné a musí se dodržovat,“ podotkl Listoň.