Špičkové pracoviště pro výzkum a vývoj na evropské úrovni bude mít od října Českolipsko. Společnost Membrain, která pracuje na vývoji membránových procesů a jejich uplatnění v průmyslu, dokončila v těchto dnech výstavbu unikátního vědeckého pracoviště, Membránového inovačního centra.
Pětipatrová budova plná vědců, laboratoří a dobrých nápadů se slavnostně otevře v říjnu. Výstavba vědeckého centra stála zhruba 512 milionů korun, tedy více než půl miliardy.
„Přemýšleli jsme o směrování našeho oboru v budoucnosti, proto jsme se rozhodli vybudovat moderní zázemí pro své výzkumné činnosti," popsal za společnost Membrain důvody k vybudování centra Tomáš Kubica.
Membránové centrum může být Stavbou rokuNové Membránové inovační centrum, které vyrostlo ve Stráži pod Ralskem, se může stát Stavbou roku Libereckého kraje. Budova byla totiž zařazena do 10. ročníku této soutěže. Stavbu navrhl architekt Luboš Kotiš. Objekt je složený ze tří traktů: levý, pravý a prostřední atrium. Součástí jsou bezbariérové prvky včetně úpravy pro slabozraké a nevidomé přístup, toalety, výtahy, parkovací místa. Atrium je čtyřpodlažnía zajišťuje komunikační propojení levého a pravého traktu ve všech společných podlažích. Po obvodu atria je ochoz, schodiště a výtah. Centrum postavila liberecká firma Syner.
„Projekt Membránového inovačního centra jsme zahájili už v roce 2009. Jeho cílem je vytvořit podmínky pro propojení potřebných vědních disciplín, zahrnující oblast membránových materiálů s následnými vazbami na zařízení a technologické aplikace a zároveň pro soustavnou spolupráci s nejvyspělejšími výzkumnými a průmyslovými partnery."
Soukromý projekt
Membrain také věří, že nové výzkumné centrum se zařadí na evropskou úroveň a že přiláká perspektivní absolventy a odborníky technických vysokých škol z České republiky a zahraničí. „Projekt má významný inovační potenciál a zcela se odlišuje od obdobných center v České republice."
Tou hlavní odlišností je fakt, že jde de facto o soukromý projekt, který nevzešel z akademické či univerzitní sféry, ale iniciátorem je soukromá společnost MemBrain, která je od roku 2008 členem holdingové skupiny Mega.
Na začátku celého procesu, který už prošel po několikaletém úsilí od myšlenky k realizaci konkrétního projektu, stáli dva vědci: Luboš Novák, generální ředitel společnosti Mega a nositel ocenění Česká hlava 2007 a Aleš Černín, ředitel a jednatel společnosti MemBrain.
Zhruba 512 milionů korun, z nichž významná část pochází z evropského Operačního programu Věda a výzkum pro inovace bylo využito nejen na vybudování budovy pro nové centrum, ale také pro vybavení analytických a technologických laboratoří zařízením pro výzkum a vývoj a na částečné hrazení provozních nákladů.
„Díky těmto investicím vznikla jedinečná výzkumná infrastruktura, kterou v tuto chvíli tvoří 56 nových pracovních míst, která jsou obsazena zaměstnanci, z nichž většina má ukončený druhý a třetí stupeň vysokoškolského vzdělání," dodal Tomáš Kubica.
Slavnostní otevření Membránového inovačního centra bude probíhat v týdnu od 20. do 24. října.
Vědecká laboratoř ve Stráži bude zkoumat materiály pod mikroskopem, který zvětšuje až milionkrátStráž pod Ralskem - Mají ambici být na evropské úrovni. Proto musí pracovat s nejlepším zařízením, jaké je nyní k dispozici. Jedna z analytických laboratoří, která bude fungovat v novém Membránovém inovačním centru ve Stráži pod Ralskem, je už nyní vybavená také speciálním rastrovacím elektronickým mikroskopem.
Je to podle všeho nejvýkonnější a také nejdražší vědecké zařízení na Českolipsku.
Slouží ke studiu struktury materiálů v měřítku nanometrů a mikrometrů. Pro základní představu, přístrojem lze zvětšit sledovaný objekt až milionkrát.
Mikroskop pracuje v několika režimech. Jednak ve vysokém vakuu, které slouží pro vysoká zvětšení vodivých (obsahujících vodu) a pokovených vzorků (obsahují kovy), v nízkém vakuu pro nevodivé vzorky a v režimu skenovací elektronové mikroskopie, který je určený pro vzorky biologické a s vysokým obsahem vody. Zde probíhá takzvané řízené sušení.
Vědec, který bude mikroskopem zkoumat materiály, si může nastavit různé typy snímání. Mikroskop se tak může zaměřit na topografii povrchu materiálu, na kontrastní zobrazení materiálu nebo na analýzu prvků, které a kde dotyčný materiál obsahuje. Na konci jsou snímky zachycující strukturu materiálu.
Připojeným zařízením mikroskopu je takzvaná naprašovačka, jež slouží k pokovování vodivých vzorků. Chrom se využívá pro pokovování a uhlík pro naprašování.