Před dvanácti lety byl českým premiérem Vladimír Špidla, vyšla česká počítačová hra Mafia The City Lost Heaven, zemi na mnoha místech zcela zdevastovaly katastrofální povodně, přestaly existovat okresní úřady a v Prysku založili chalupáři Sdružení za záchranu kostela sv. Petra a Pavla.
To poslední byl zásadní krok. Nastartoval dvanáctiletou obnovu památky, které hrozil zánik a které nakonec pomohla celá řada institucí, ale i samotných lidí obyvatel obce, chalupářů i dalších návštěvníků. Dvanáctiletá etapa se definitivně završí v sobotu 21. června. Zachráněný kostel v Prysku i jeho zcela nový oltář vysvětí za účasti mnoha významných hostů Mons. Jan Baxant, biskup litoměřický.
„Před rokem 2000 se kostel nacházel v žalostném stavu. Hrozila jeho totální likvidace. Po vzniku sdružení na jeho záchranu bylo dalším důležitým krokem zapojení obce do obnovy kostela a navázání spolupráce s farností Srbská Kamenice a především s osobou církevního administrátora Marcela Hrubého, který v blízkém okolí již řadu kostelů zrekonstruoval," říká starosta Prysku Jan Sviták na videu, natočeném jako upoutávka pro sobotní akci.
„Pocity mám pochopitelně krásné, ale asi si to všechno vychutnám až bude po celé slávě," přiznal včera pro Deník farář Marcel Hrubý. „Teď na to ještě není potřebný klid. V posledních týdnech se do kostela přiváží restaurované obrazy a dokončují a zdokonalují se věci, které jsem si předsevzal. Až se to uklidní, tak určitě přijde krásný pocit, že se to všechno podařilo i se slavným vysvěcením."
Nejtěžší byl boj o typ podlahy
Na otázku, co z celé záchrany kostela bylo nejtěžší, farář krátce váhal s odpovědí. „Jak se to vezme," usmál se. „Měli jsme například štěstí s dotací ze Státního zemědělského intervenčního fondu, který podpořil nejen ohradní hřbitovní zeď, ale také zvonici, hodinový stroj, schodiště i oltáře. Ale asi nejnáročnější bylo prosazení podlahy a dlažby. To byl takový horký brambor. Od počátku jsem stál o to, aby ta dlažba byla udržovatelná, krásná, aby se k interiéru hodila, ale byl to boj s památkáři to prosadit. Trvalo možná čtyři roky, než se podařilo prosadit myšlenku, že takový typ dlažby by tam mohl být," doplnil Marcel Hrubý.
Podle něj má sobotní svěcení kostela i oltáře zvláštní smysl a význam. „Bereme-li, že kostel je Boží dům a že v něm přebývá Kristus, to znamená ve svátosti oltářní, ve svatostánku, což v Prysku dlouhá léta nebylo, tak z toho důvodu je nejen potřeba požehnat opravený kostel a dát ho do bohulibého užívání, ale hlavně se bude světit oltář," zmínil Hrubý. „Podle nových předpisů druhého vatikánského koncilu se slouží mše svatá čelem k lidu. A v Prysku je už nyní osazený nový oltář, který toto umožní a který bude vysvěcený biskupem Mons. Baxantem."
Kromě představitelů litoměřické diecéze se akce zúčastní i řada dalších významných církevních hostů. Přijede například generální vikář německé diecéze ve Fuldě, nebo šéf oddělení světové církve při biskupství v Augsburgu.