Žalobce, tedy město Česká Lípa ústy právního zástupce Petra Trejbala požaduje vrácení sedmdesáti milionů korun z důvodu bezdůvodného obohacení.
Firma Vett, která zajišťovala městskou hromadnou dopravu, inkasovala za tuto službu zálohové platby. Ty v letech 2003 až 2006 činily 116 milionů. Žaloba stojí na tvrzení, že smlouva, podle které poskytoval Vett veřejnou službu, je neplatná, protože neobsahuje přílohu o stanovení prokazatelné ztráty.

Platnost smlouvy

„Smlouva je neplatná, neobsahuje náležitosti předepsané zákonem, zejména chybí povinná příloha, a to odborný odhad nákladů,“ řekl právní zástupce města Petr Trejbal v odůvodnění žaloby.
Chtějí proto všechny prostředky, které byly vyplaceny, zpět, a to po odečtení prokazatelných nákladů. Tak došlo město k částce sedmdesáti milionů. K tomu ještě požadují 9,5% úroku z prodlení.
Obhájce Vettu JUDr. Filip Šípek se žalobou, která vychází z neplatnosti smlouvy, nesouhlasí. „Podmínkou jejího naplnění byl dodatek s kvalifikovaným odhadem nákladů, který Vett předkládal,“ řekl.

Promlčecí doba se liší

Dalším bodem sporu byla promlčecí doba trestného činu bezdůvodného obohacení. Obhájce Vettu argumentoval tím, že Vrchní soud posuzoval místní příslušnost této kauzy podle občanského zákoníku. „Podle něj je promlčecí lhůta dva roky.“
Právní zástupce města naopak tvrdil, že pro tuto kauzu platí obchodní zákoník, kde je promlčecí lhůta čtyři roky. Soudce se k tomuto bodu vyjádří až při vynesení rozsudku.

Rozhodování v praxi

Nejvíce se během soudního líčení hovořilo o průběhu jednání o výši prokazatelné ztráty mezi městem a dopravcem. Soudce se tázal, jak schvalování dodatku o výši nákladů v praxi probíhalo. František Homolka, předseda představenstva firmy Vett vysvětlil, že každoročně v polovině srpna předali odhad městu. „O výši částky se nevedla diskuse, výši jednotlivých položek jsme s nikým nediskutovali. Zástupce města pouze řekl, že v rozpočtu je na dopravu tolik a to jsme museli akceptovat.

Petr Trejbal zdůraznil, že rozpočet sice schvalovalo zastupitelstvo, ale rozhodnutí o rozpočtu není vyjádřením vůle k uzavření dodatku ke smlouvě.
Soud se také věnoval tomu, kdo konkrétně za město jednal, kdo stanovil částky, s kým dopravce jednal. „Jednali jsme se starostou. Výši rozpočtu jsem se většinou dočetl v novinách, pak jsme dostali dopis, ve kterém nám vedoucí odboru dopravy sdělil výši částky v rozpočtu,“ vysvětlil František Homolka.

Jak Jiří Landa shrnul, praxe byla několik let shodná: Vett předložil návrh, město se k němu nevyjádřilo, ale řeklo, kolik mají v rozpočtu na městskou dopravu. Vettu pak nezbylo nic jiného než akceptovat návrh města. Město neřeklo, jak se má rozsah či kvalita dopravy zlepšit.

Na závěr jednání soudce vysvětlil, že se bude rozhodovat, zda dílčí smlouvy byly platně uzavřené. „Nenapadlo mne, že se o dvaceti milionech z peněz daňových poplatníků rozhoduje takto a že pan Ondřej pak sdělí výši částky,“ komentoval JUDr. Jiří Landa.

Dodal, že pokud dodatky, které mají být písemné a podepsané statutárním zástupcem, neuzavřely oprávněné orgány města, pak se bude jednat o bezdůvodné obohacení. „V tom případě bude třeba vyžádat znalecký posudek, který stanoví jeho výši,“ dodal a odročil jednání na začátek února.

Historie smluvního vztahu

Historie smlouvy města Česká Lípa s firmou Vett nám připomene, že od počátku vyvolávala určité pochybnosti.
O prodloužení smlouvy o deset let se společností Vett na provoz městské hromadné dopravy v okresním městě rozhodli v únoru roku 2002 českolipští radní. Tento krok se však stal terčem připomínek zastupitelů.

Za určitou asymetrii v rozhodovacích pravomocích označil tehdejší zastupitel Karel Tejnora skutečnost, že rada města schvaluje obchod za více než deset miliónů korun ročně a zastupitelstvo prodej pozemků o 72 metrech čtverečních. A tady se jedná o desítkách milionů korun v horizontu deseti let.
Už tehdy se omezení pravomocí rady města nelíbilo tehdejšímu starostovi Petru Skokanovi. Ten se pozastavil nad tím, že každá politická strana měla možnost zastoupení v radě města a pokud tomu tak je, pak by nemělo docházet k následným diskusím o rozhodnutí rady.Tak se i stalo, o smlouvách s dlouhodobou platností nyní rozhodují českolipští zastupitelé.

S další připomínkou přišla Jana Zejdová: „Smlouva na MHD nebyla diskutována jednotlivými odbory, ačkoliv má daňové, ekonomické a dopravní aspekty. Z hlediska odborného posouzení byla tato smlouva podceněna,“ řekla v roce 2002.

V roce 2003 nechalo město zpracovat studii rozvoje městské dopravy a zaplatilo za ni 338 tisíc korun. „Smlouva říká, že Vett bude zajišťovat přepravu městskou hromadnou dopravou podle požadavků radnice. A právě tyto požadavky si chceme studií upřesnit,“ vysvětlil tehdejší místostarosta Jiří Pazourek.

Faktem je, že optimalizace vešla do praxe až v letošním roce poté, co další firma Oredo zpracovala další studii, změnil se dopravce a nespokojenost lidí narostla.

Dodnes ale v autobusech MHD chybí audiovizuální systém, který by informoval cestující, kde se právě nacházejí. Zejména nevidomí mají potíže s orientací, s určením, do kterého autobusu nastupují. Radnice jej zaplatila, ale zůstal v autobusech firmy Vett.