Zadluží se kvůli opravám

Zadlužit proto, aby mohli domovy uvést alespoň z části do takového stavu, v němž by se dalo bydlet. Když se přihnala velká voda, byli obyvatelé Dolní Libchavy rozhořčeni nad tehdejším postupem radnice.

„Nikdo nás neinformoval o tom, co má přijít, co máme dělat, kam zavolat v případě potřeby,“ komentovala tehdy situaci Dana Bartíková z Dolní Libchavy. Byla to doba, kdy se situace řešily okamžitě. Pytle s pískem se zavazovaly narychlo uřezanými tkaničkami od stanů a lidé v kalupu stěhovali do vyšších pater domů nábytek nebo oblečení.

Dům stále nevysychá

Jak se žije lidem více jak měsíc po povodních? Těhotné Daně Bartíkové tenkrát odplavalo doslova všechno. „Stále nemáme žádný nábytek, nejsou ani opravené podlahy,“ postěžovala si na současnou situaci s tím, že na veškeré potřebné opravy není dostatek peněz.

Přes veškerou snahu se voda, která je stále ve zdech, šplhá výš, než byla původní hladina zatopení.„Stále otloukáme stěny a i teď, víc jak měsíc po povodni, ze zdí prosakuje voda, jak začaly praskat a opadávat obklady,“ poznamenala Bartíková. Přízemí nevysychá, po celém domě je cítit vlhko, dává o sobě vědět i plíseň a vším se prolíná aroma sava.

Dana Bartíková s rodinou dosud bydlí v prvním patře domku u maminky. „Teď nám budou dělat topení. Museli jsme si vzít půjčku, protože cena je natolik vysoká, že na to teď nejsou peníze,“ prozradila Bartíková, která jen pár týdnu před termínem porodu piluje staré trubky od původního topení.

„Zatím jsme obdrželi dvacet tisíc ze sociálky. Bohužel, větší částku jsme nedostali, protože jsme měli dům pojištěný,“ podotkla Bartíková a dodala, že pojistka byla uzavřena na částku padesát tisíc pojistného plnění. Vyplaceno bylo o tisíc korun méně, protože pojišťovna si strhla poplatek za vyřízení.

Škody ještě narostou

„Likvidátor pojišťovny vyčíslil škodu na sto šedesát tisíc a je docela možné, že se časem ukážou další škody,“ doplnila a dodala, že si museli otevřít úvěrovou kartu. „Jednu půjčku už máme, a tak opravy budeme dodělávat hlavně podle našich finančních možností,“ řekla. Manžel Dany Bartíkové pracuje jako řidič z povolání, a tak aby se rodina v těžké situaci více nezadlužovala a byla o trochu vyšší výplata, je stále na cestách.

„Jsme rádi, že máme střechu nad hlavou. Víme, že jsou na tom lidé i hůř, ale tenhle stav, který trvá už víc jak měsíc, je opravdu o nervy. Dlouho se to vydržet nedá a kvůli stálému vlhku se tu nedá normálně bydlet. Pořád máme všechny věci v patře, včetně jídla a oblečení,“ posteskla si s tím, že moc děkuje všem, kteří jí v době bezprostředně po povodních přispěli třeba oblečením pro děti nebo jinou pomocí.

Její soused Jaroslav Pýcha s rodinou a maminkou je na tom možná o trochu lépe. Stěny sice rovněž neschnou, ale škody na nemovitosti jsou menší.
„Všechny stěny v přízemí jsme otloukli, natáhli jsme novou omítku, štuky a vymalovali,“ popsal Jaroslav Pýcha.

Chtěli důstojné bydlení

Ten na vysvětlenou dodal, že spěchali, aby maminka, která přízemí obývala, měla konečně kde důstojně bydlet. Stále topí a zároveň větrají.
„Bydlení v přízemí tak nějak máme hotové. Bydlet se tam dá, i když do původního stavu to má daleko,“ podotkl Pýcha.

Za peníze, které získali, pořídili nábytek, podlahy a také materiál na nezbytné opravy. „Mile mě překvapilo, když maminka jako zaměstnanec dostala od Vladimira Vladimirova zdarma materiál na opravy, abychom mohli pokračovat dál v rekonstrukci. Za to mu samozřejmě moc děkujeme,“ prozradil Jaroslav Pýcha.

Omítky se však ještě stále rosí, a tak je ošetřují savem. „Počítám, že opravy nás vyjdou na necelých devadesát tisíc a snad to do zimy stihneme dodělat. Po zimě se uvidí, jak to nakonec s domem bude. Až uhodí mráz a voda, která zůstala ve stěnách, začne pracovat, pak škody a opravy budou možná daleko dražší,“ dodal Jaroslav Pýcha závěrem.

Vše o povodních na Českolipsku najdete v pravém sloupci v rubrice Související články