Jeho krásu obdivoval například excísař Ferdinand Dobrotivý nebo rakouský císař František Josef I. kteří se tu po procházce unikátním parkem s desítkami vzácných dřevin občerstvovali.

Zápis z pamětní knihy sychrovského zámku svědčí o tom, že zámecká oranžerie navzdory svému názvu nesloužila nikdy k pěstování citrusů, ale už od svého počátku jako letohrádek a květinová galerie. Připomíná ji padesát akvarelů, přesněji reprodukcí rozsáhlého díla hraběnky Marie Terezie Merveldtové-Pergenové, které zdobí prostory kavárny.

„Psal se rok 1831, kdy se první zmínky o oranžerii objevují v archivech. Vystavěna byla během čtyř let z popudu knížete Kamila Rohana. Výraznou přeměnou, která se téměř blížila dnešní podobě včetně předsunuté zastřešené kolonády, doznala v polovině 19, století a je dílem architekta Josefa Pruvota. Původní oranžerie v podobě palmového domu stála zhruba napravo od letohrádku,“ popsal historii ředitel Národního památkového ústavu a zároveň sychrovský kastelán Miloš Kadlec. Právě jeho úsilím se tuto dominantní stavbu anglického parku podařilo zachránit.

„Oranžerie byla dvakrát ve své historii odsouzena k zániku. Poprvé koncem 19. století, kdy zemřel kníže Kamil Rohan a jeho potomci nechtěli investovat do oprav. Podruhé v roce 1948, kdy ji Národní kulturní komise ocenila jako ruinu pouhou tisícikorunou. V šedesátých letech dokonce jeden z místních obyvatel žádal zbourání stavby, kterou označil za „vřed sychrovského parku na vlastní náklady. Jako využití navrhl odvoz materiálu na stavbu rodinného domku…,“ líčí historické kotrmelce Miloš Kadlec.

O její rekonstrukci usiloval řadu let. Ale ledy se začaly hýbat až v roce 2006. Samotná rekonstrukce začala o rok později. Zlomový okamžik nastal, když projekt sychrovské oranžerie získal prostředky z takzvaných norských fondů. Dotace Norského království činila zhruba 17 milionů z 30 milionového rozpočtu rekonstrukce. „Jsem moc rád, že projekt byl podpořen. Výsledek vypadá úžasně a věřím, že bude přínosem pro celý region,“ poznamenal velvyslanec Norského království Jens Eikaas, který se slavnostního otevření zúčastnil. Zbývající část peněz získal Sychrov od Ministerstva kultury ČR a z vlastních výnosů.

„Oranžerie byla tak zničená, že nebylo z čeho vycházet, výsledek je dílem historických dokumentů, archeologických průzkumů a do jisté míry i představivosti,“ popsal současnou podobu její autor architekt Jiří Mrázek. Stavbu prozářil mramorovanými stěnami a exotickými lampami, které tvarem i barevností připomínají vitráže sychrovského zámku.

Kromě kolonády tvoří stěžejní část kavárna a dva přilehlé kabinety. Ve venkovním prostoru se chystá řada akcí. „Například večer s hudbou W. A. Mozarta spojený se salzburgskou kuchyní. Pro návštěvníky připravíme i degustace vín v unikátním sklepení oranžerie,“ prozradil Josef Baumgartner z NPÚ.

A už jen jako sladkou tečku na závěr prozradím, že se tu mezi mnoha připravovanými akcemi chystá už brzy například i velká čokoládová šou vyhlášeného cukrářského mistra Pavla Přebindy, jeho Královská čokoláda a kakao podle italských receptur budou ve zdejší kavárně připomínat dobu, kdy se to na zámku žilo…

Stručně z historie

Počátek historie zámku Sychrov je spjat s pobělohorskou dobou. Jeho dějiny jsou ale starší a sahají hluboko do středověku. Ves Svojkov, která zde byla připomínána již ve 14. století, byla součástí drobného šlechtického statku v nedalekých Albrechticích. Dnešní jméno Sychrov je spjato s existencí tzv. „Sychrova dvora“. V 16. století vystřídal albrechtické vladyky rod Kyjů z Kyjova, který zde vybudoval skromné šlechtické sídlo. V roce 1628 tvrz a ves Svojkov s poplužním dvorem koupil vévoda Albrecht z Valdštejna.

Od roku 1669 se stali novými pány albrechtického statku příslušníci francouzské vojenské šlechty - Lamottové z Frintroppu, kteří zde postavili v letech 1690 – 1693 barokní zámek s vysokou věží, obklopený parkem. V roce 1820 koupil panství Karel Alain Gabriel Rohan, rakouský podmaršálek francouzského původu. Knížecí rod Rohanů, který se ve své rodné Francii pyšnil titulem „princů z královské krve“, musel za dramatických událostí Velké francouzské revoluce hledat nové útočiště, kterým se nakonec stal právě zámek Sychrov. V letech 1834 – 1835 tu pobýval i francouzský král Karel X. se svou rodinou.

Zdroj: NPÚ Liberec