Covid a dezinformátoři

Covidová pandemie je zjevně za námi. Problémem zůstávají dlouhodobé následky onemocnění, tedy „dlouhý covid“. Shrňme si, co se vlastně stalo, co se povedlo a co se „zvoralo“.

Covid-19 je nebezpečná choroba. Více než 5% případů mělo těžký průběh, průměrná smrtnost byla kolem 0.7%. Daleko horší to ovšem bylo u více než 2 milionů osob starých nebo trpících chronickými onemocněními.

Do naha!

Zásadním problémem bylo riziko zahlcení nemocnic pacienty s těžkým průběhem a absence účinných léků. To se před nasazením vakcín řešilo omezováním kontaktů mezi lidmi, tedy tzv. „lockdowny“. Ty přinášely značné ekonomické a společenské problémy.

Kde je hranice?

Politici museli rozhodnout, zda jsou menším zlem ty ekonomické a společenské škody, nebo hrozící kolaps zdravotnictví. Účinnost „lockdownové“ strategie byla zásadně závislá na jejím včasném zavedení. To se u nás vzorně povedlo v první polovině roku 2020 – byli jsme skutečně „best in covid“. Později ale politici vyslyšeli názory zpochybňovačů závažnosti choroby a ideologicky motivovaných odpůrců protiepidemických opatření, a protiepidemická opatření opakovaně zaváděli opožděně. V počtu úmrtí jsme pak nakonec patřili mezi ty nejhorší na světě a opakovaně jsme se octli na pokraji kolapsu nemocnic. A přitom nebyly nijak významně omezeny ekonomické škody.

Některé sdělovací prostředky bohužel šířily ve společnosti názory zpochybňující potřebnost „lockdownů“ a závažnost této choroby a propagující údajnou blahodárnost „promořování“ populace a získávaní „přirozené imunity“.

Jsme venku z recese

Vysvobodil nás až neuvěřitelně rychlý vývoj očkovacích látek a proočkování většiny občanů. Významná část populace byla mezitím částečně chráněná i proděláním onemocnění.

Existující vakcíny ale nevyvolávají dobrou ochranu proti infekci nosní a ústní sliznice, takže očkovaný člověk může šířit virus i do svého okolí. Zásadně důležité ale je, že očkování chrání z 80% proti těžkému a ještě více proti fatálnímu průběhu onemocnění. Naprosto zásadní ovšem je, že nepříznivé vedlejší následky vakcinace (jejichž existenci nikdo nepopíral) jsou mnohem méně časté než následky vlastního onemocnění.

Je ovšem s podivem, že se nyní v médiích prezentují tvrzení škodlivosti očkování a o škodlivosti protiepidemických opatření. Mezi autory takových nehorázností jsou bohužel i lékaři. Tito autoři v rozporu se skutečností např. tvrdí, že:

Zdroj: DeníkCovid-19 nepředstavoval pro děti žádné nebezpečí, že protiepidemická opatření a vakcinace proti covidu oslabují imunitu, že namísto vakcinace se měl dát prostor „promořování“ a tak získání „přirozené imunity“, že nošení respirátorů bylo neúčinné a zdraví škodlivé, že mRNA vakcíny představují nebezpečnou „genovou terapii“.

Jsme venku z recese

Veřejnost může být samozřejmě zmatena tím, že i někteří lékaři a vědci prezentují takovéto názory, a dokonce šíří fámy o jakémsi gigantickém zlovolném celosvětovém spiknutí vědců, farmaceutických firem a politiků.

Je třeba systematicky zdůrazňovat, že zásadní význam by mělo mít vždy stanovisko odborných mezinárodních i národních institucí vyhodnocujících klinické studie a vydávajících schválení a doporučení vakcín či léků. Pokud tito špičkoví odborníci dojdou k závěru, že pozitivní účinky jakékoli vakcíny jasně převažují nad riziky nežádoucích vedlejších účinků, pak by neměl být důvod k pochybnostem. To je prostě aplikace zásad medicíny založené na důkazech. Je smutné, že oni minoritní lékařští „disidenti“ vyznávají spíše jakousi medicínu založenou na dojmech.

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.