Jedeme z kopce a je to fičák

O téměř 13 procent stouply ke konci března meziročně ceny. To je dvojnásobně víc, než tomu bylo ještě ke konci prosince. Za stejnou dobu například ve Francii vzrostla inflace z 3,4 % na 4,5 %. Růst cen je u nás od začátku roku o více jak 50 % rychlejší, než je průměr EU.

Dalším debaklem je růst HDP. Podle ministerstva financí poroste letos jen o 1,2 %, ale podle řady finančních institucí skončíme pod jedním procentem, ERSTE dokonce předpovídá 0,6 %, což je nejméně ze všech zemí východní Evropy. Jen podotýkám, že za rok 2021 byl růst 3,3 % , a to navzdory covidu a faktu, že byla zejména v první pololetí situace takřka kritická.

Budeme mít nejhorší hospodářské výsledky od revoluce a míříme ke stagflaci. A důvodem není pouze válka na Ukrajině. Propadáme se ve všech žebříčcích a nůžky vůči ostatním zemím se bohužel rozevírají.

Neschopnost nové vlády reagovat na energetickou krizi, slabá opatření vůči růstu cen pohonných hmot či potravin, nulová reakce na nedostatek surovin, nerostů nebo klíčových komponent, rezignace na exportní a inovační podporu. Kde je ministerstvo průmyslu a obchodu? Kam se poděl pan ministr? Občas sice probleskne zpráva, že se zodpovědně věnuje odnímání dotací českým firmám, ale průmyslová a energetická politika jej zjevně míjí. Z ministerstva se stává nedobytná pevnost, na schůzku marně čekají klíčoví zástupci svazů, asociací a komor, běžný podnikatel se nedozvoní a z rezortu se stává banka pro salonní klientelu.

Máme-li se rozdělit, musíme něco obětovat

Chápu, že nemusí naslouchat opozici, ale hlava mi nebere, proč se alespoň neinspirujeme v zahraničí. Proč to zvládá Francie, se kterou se nám dařilo držet v minulých letech krok? Protože zvolila správnou energetickou podporu. Kombinace plošné a cílené pomoci je založena na omezení energetických společností v růstu cen energií a na pomoci 25 % domácnostem. A u nás? Plošná podpora nula, cílená míří na 5 % rodin. O byrokratické formě přes úřady práci už ani nehovořím. K tomu navíc v době krize Francie spustila vyšší podporu podnikatelů, což udržuje investiční aktivity, pracovní místa a exportní výkonnost země. U nás vláda podnikatele hodila úplně přes palubu. Rozpočtová mantra nového kabinetu je nade vše, přitom Francie má zadluženost 115 %, zatímco naše je šestá nejlepší v EU a je na úrovni 42 %.

Zdroj: DeníkSituaci nepřispívá ani ČNB. Její sázka na nekompromisní zvyšování úrokových sazeb se ukázala jako mylná. Dochází přesně na slova člena rady ČNB Oldřicha Dědka, který s tímto postupem opakovaně vyjádřil nesouhlas s tím, že současná inflace je důsledkem extrémního růstu cen výrobních vstupů. A s tímto cenovým pohybem měnová politika nic neudělá, nezlevní energie, ropu či železo nebo chemické produkty. Takto argumentoval Dědek již na konci ledna a jeho odhad byl naprosto správný. Centrální banka sedla na tygra, který se splašil a vysokými sazbami nejenže omezuje investice, likviduje firmy a znesnadňuje situaci domácnostem, ale zvyšuje opět náklady podnikům, což se opět promítne do cen. Každá babička dnes navíc ví, že se peníze znehodnocují třinácti procenty a nedovedu si představit, že by se hrnula ukládat si úspory s úrokem 3,5 %. Pokud jí tedy po státní energetické pomoci nějaké vůbec zbydou.

Korunu tomu dávají vládní činitelé, kteří místo věcné argumentace a upozorňování na něšťastnou politiku centrální banky, stále jedou v předvolební rétorice a freneticky tleskají likvidačním úrokovým sazbám. Výsledkem bude 30 % domácností v chudobě, v lepším případě zvýšené zadlužení firem, v horším jejich konec. Totální útlum hospodářského růstu. A inflace? Jedna z nejvyšších v Evropě. Gratuluji.

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.