Problém je v tom, že stejně jako u prvotního zapírání odpovědnosti za nedostatek roušek a respirátorů pro lidi v první linii a svalování odpovědnosti ministerstva zdravotnictví na nemocnice, i teď vedení státu kličkuje. Jaksi bokem a bez světel reflektorů kabinet rozhodl, že zemi nadále nebude spravovat podle krizového zákona, ale na základě předpisu o ochraně veřejného zdraví.

V tom prvním se hovoří o možnosti náhrady škod způsobené zásahy státu, ve druhém nikoliv. Ministryně financí Alena Schillerová sice vysvětlila, že kompenzaci za ušlý zisk by podnikatelé nedostali v žádném režimu, ale proč to premiér či jeho zástupci nesdělili občanům rovnou? Biliony na odškodnění podobného typu nemáme, ale děláme vše proto, aby nikdo nepadl na ústa, zvyšujeme schodek rozpočtu, pumpujeme do ekonomiky peníze, odpouštíme sankce a uhradíme povinné odvody.

Situace je natolik vážná, že vláda musí hrát s obyvatelstvem férovou hru. Důvěra v její kroky je totiž jednou z podmínek, aby to republika přečkala bez hlubokých šrámů.