Irena Obermannová (1962)
* spisovatelka a scénáristka
* Napsala řadu úspěšných románů, některé zpracovala do filmové podoby.
* Výběr z bibliografie: Frekvence tygra, Divnovlásky, Deník šílené milenky, Láska jako Řím, Tajná kniha, Dopisy Kafkovi

Nejdříve bych se ráda pokusila vyjasnit si pro potřeby tohoto článku pojmy. Řekněme, že existuje kdosi jako „muž starého typu“, proti němuž se začal od někdy tak poloviny devadesátých let stavět jakýsi „muž nového typu.“

Spisovatelka Irena Obermannová: Co když je to příležitost?

Zatímco muž starého typu byl shledán idiotem hned, když diskuse začala, muž nového typu se stal idiotem až po letech, tak nějak od roku deset dál. Výsledek je ovšem žalostně stejný, oba typy mužů jsou zavrženíhodné.

Ještě  paradoxnější na tom celém je, že se po letech opět začíná vzhlížet k idiotovi prvního typu.

Pojďme si trochu blíže popsat, co je to za chlápka:  Jde o muže, který představoval hlavu rodiny, vydělával víc než žena, nezahazoval se domácími pracemi ani výchovou dětí a k porodu nechodil, protože chtěl svoji ženu vidět pokud možno vždy jen s make-upem.

A jaký je váš názor? Pište prosím na adresu nazory@vlmedia.cz. Vaše příspěvky rádi zveřejníme.

Byl pánem tvorstva, dobře o tom věděl a prospívalo mu to na kráse. Z trůnu ho však srazil muž nového typu, jemný, něžný, chápavý, někdy trochu nemožný až takzvaně nemužný, meditující chlapec, který zručně přebaloval své děti, asistoval u toho, když přišly na svět a porodní bolesti i porod jeho ženy ho zasáhly natolik, že nabyl jistoty, že žena dokáže víc než muž. 

Toto zjištění mu prospívalo na kráse. Ale i tento muž posléze vyšel z módy a výsledkem je, že pořádní muži prý nejsou vůbec.  Vztahoví odborníci začali vzdychat nad zkázou světa, v němž chlapi ztratili svoji dávnou roli ochránce a bojovníka a změnili se v zženštilé, nepotřebné bytosti.   A tak mě napadá - co když je to všechno úplně jinak? Znám poměrně dost mladých mužů a většině z nich jsou podobné diskuse dokonale fuk.  Ať si je každý, jaký chce, myslí si. A jaký že má být chlap?

Virus, o kterém toho stále více nevíme, než víme

Tak hlavně ať neřeší, jaký má být chlap, ani jaká je jeho role v současné době.  Ať je takový, jaký je. Pravdivý. Ať nic nepředstírá, nehraje žádné vztahové hry. 

Měl by být natolik sebevědomý, aby ho neuráželo, když je jeho milá náhodou schopnější, chytřejší či bohatší než on. Podporuje ji a hlavně - nejenom sebe, ale i ji má rád takovou, jaká je. Neexistuje žádný správný model mužnosti či ženskosti, důležité je, abychom byli každý sám sebou a neztratili schopnost milovat. Důležitější než správný model je totiž láska.