Romantické místo s výhledem na vodní plochu prý objevil Rudolf Forman, který během první světové války sloužil u pěšího pluku v České Lípě a do okolí Doks ho přivedly manévry. Zalíbilo se i jeho snoubence Anně. Bylo jako stvořené pro vilku, v níž by mohli trávit letní prázdniny. Krajina tu byla tak jiná než okolí Čáslavi, kde středoškolský učitel Rudolf a Anna žili. Uběhlo však ještě hodně vody, než se mohli tehdy už manželé Formanovi pustit do stavby.

Staré Splavy se sice začaly stávat vyhledávaným lázeňským letoviskem už na začátku dvacátého století, ale zlaté časy přišly až o dvacet let později. A Formanovi si díky předvídavé Anně koupili jednu z prvních stavebních parcel, proto našli skutečně krásný pozemek.

Krátce po dokončení stavby rodinné vilky inspirovala rostoucí obliba Máchova jezera podnikavou Annu k dalšímu kroku. Rozhodla se, že dům promění v rekreační objekt. Navíc první český, protože penziony v blízkém okolí měly německé majitele.

Pohoda u Máchova jezera

K věhlasu oblíbené vodní nádrže u Doks přispěl také Rudolf. Nelíbil se mu tehdy používaný název Hiršperský rybník, napsal proto článek do místních novin, v němž navrhl, aby vodní plocha nesla jméno básníka Karla Hynka Máchy. Právě tento rybník se totiž stal inspirací k jeho Máji.

Další zajímavé texty věnované bydlení, zdraví, hobby i ženám najdete ve čtvrtečních přílohách Deníku.

V únoru roku 1932 se Formanovým narodil třetí syn. K Blahoslavovi a Pavlovi se přidal Miloš. A maličký chlapeček se podle zápisu v návštěvní knize stal toho roku prvním hostem penzionu. Od svého narození až do roku 1950 pak trávil Miloš každé léto u Máchova jezera. S maminkou odjížděl do Starých Splavů už v květnu, aby uchystali dům pro hosty.

Na začátku prázdnin se k nim přidával tatínek Rudolf a starší bratři. O návštěvníky nouzi neměli. Našly by se mezi nimi i slavné osobnosti, jakými byli třeba bratři Čapkové.

Oběti války

Už o šest let později udělala konec prázdninové pohodě u Máchova jezera Mnichovská dohoda. Tehdejší Československo muselo v souladu s ní přenechat Německu své pohraničí, včetně oblasti Máchova jezera. O rok později začala válka.

Rudolf Forman se po okupaci zapojil do odbojové činnosti, v roce 1940 byl zatčen. Věznili ho mimo jiné i v České Lípě. O dva roky později zatklo gestapo na základě udání přímo v penzionu Rut také Annu Formanovou. Statečná žena se přišla s malým synkem rozloučit do jeho pokojíku. Záminkou bylo podání léku.

Naposledy se budoucí slavný režisér mohl setkat se svou matkou během jejího věznění v pražském Petschkově paláci. V roce 1943 zemřela na tyfus v koncentračním táboře Osvětim. Rudolf zemřel v koncentračním táboře Buchenwald v roce 1944.

Péči o osiřelého chlapce převzali příbuzní. Miloš prožil část války v Náchodě u strýce a tety. Později se chlapce ujala čáslavská rodina ředitele místní plynárny Hluchého. Rodinný penzion ve Starých Splavech zabrali Němci. V době bombardování Berlína se stal útočištěm žen a dětí německých důstojníků.

Když skončila válka, začali starší bratři Pavel a Blahoslav vilu opravovat a obnovovat provoz. Pokoj číslo 16 však patřil výhradně nejmladšímu Milošovi, který v tom čase žil v domově mládeže a internátní škole pro oběti 2. světové války – poděbradské Středočeské koleji krále Jiřího.

Ovšem ani tato životní etapa netrvala dlouhou, po nástupu komunistů v roce 1948 Formanovi o dům přišli. Cesty rodiny budoucího světoznámého režiséra a penzionu Rut se na dlouhá léta rozešly. Miloš mohl zůstat bydlet v jediném pokoji. Když v roce 1953 dosáhl plnoletosti, musel se i z něho odstěhovat.

Život v emigraci

Pohledný mladý muž chtěl studovat divadlo, ale vzali ho až na scenáristiku na FAMU. Víc než psaní scénářů ho lákala režie a už svými prvními snímky Konkurs a Černý Petr zaujal publikum v tehdejším Československu, sbíral ceny i v zahraničí. Snímek Hoří, má panenko byl vybrán do hlavní soutěže festivalu v Cannes, byl dokonce nominován na Oscara.

V roce 1967 dostal Miloš Forman povolení vycestovat do USA, kde měl u společnosti Paramount natočit svůj první americký film. Americké vízum mu umožňovalo návraty k rodině, která zůstala za železnou oponou v Praze. Naposledy strávil Vánoce s dvojčaty Petrem a Matějem v roce 1970.

Snímek Taking Off, který natočil v USA, byl v kinech propadákem. V tu dobu režisérovi končilo americké vízum. Poměry v socialistickém Československu se však po okupaci sovětskými vojsky zhoršovaly, Miloš se proto rozhodl zůstat za mořem.

Začátky nebyly snadné, ale jeho další film Přelet nad kukaččím hnízdem získal pět Oscarů. A cesta k neuvěřitelnému úspěchu chlapce z Čáslavi a spoustě skvělých filmů byla otevřená. Při natáčení snímku Amadeus, který získal osm Oscarů, se v roce 1985 na pár měsíců vrátil do Prahy, byť jeho předchozí žádosti o vízum byly neúspěšné.

Do světa se vydal také starší bratr Pavel, který sice absolvoval pražskou Akademii výtvarného umění, odešel však bez diplomu kvůli politickým prověrkám po roce 1948. Ve stejném roce, kdy se vydal do světa jeho o dvanáct let mladší bratr, mohl odjet na půlroční poznávací cestu kolem světa také Pavel. Nadchla ho především Austrálie.

Když o rok později na Václavském náměstí stály sovětské tanky, zvolil si kontinent na druhém konci světa za nový domov své rodiny. Jeho obrazy jsou zastoupeny v řadě světových sbírek.

Život Milošova nejstaršího bratra Blahoslava, který působil jako učitel v Čáslavi, skončil tragicky už v roce 1960. Během školního výletu do Nízkých Tater zastihla skupinu při výstupu na Ďumbier prudká sněhová vánice a hustá mlha. Většinu dětí se podařilo vzkřísit, tělo učitele spolu s dalšími třemi žáky ale našli záchranáři bez známek života.

Rodinný penzion

Rodina Formanova získala penzion ve Starých Splavech zpět v restituci v roce 1991. O vzkříšení jeho slávy se starala především Blahoslava, dcera nejstaršího z bratrů Formanových. Aktivní neteř při obnově podporoval Miloš i Pavel. Oba se do Starých Splavů rádi vraceli, dokud jim to zdraví dovolilo.

Pavel zemřel v Brisbane v roce 2008, Miloš o deset let později. Péči o penzion před lety převzal syn paní Blahoslavy Adam Forman. „Je pro mne ctí spravovat tento dům, kde jsem vyrostl, a vítat tu, jako už čtvrtá generace, naše hosty,“ říká.

Penzion Rut znovu v lesku

Pro celou rodinu Formanových bylo velkým zadostiučiněním, když se vila opět vrátila do jejich vlastnictví. Bohužel jen vzdáleně už se podobala elegantnímu domu, který postavili Anna a Rudolf. Komunisté v půvabné vilce zřídili nejprve dětskou ozdravovnu, pak se z ní stala ubytovna pro rekreanty Revolučního odborového hnutí (ROH) a nakonec se z ní stala noclehárna pro dělníky.

„V roce 1988 proběhla nepovedená rekonstrukce, do prvorepublikové vily dali paneláková okna. Mezi nimi a špaletou nechali mnohacentimetrové díry, proto domem fičelo,“ popisuje stav domu po převzetí pravnuk zakladatelů Adam Forman. Rodina pak mnoho let penzion opravovala, aby se opět mohl stát chloubou Máchova jezera.

Citlivá rekonstrukce vrátila domu prvorepublikovou noblesu. Stěny zdobí obrazy Pavla Formana. Hostům je k dispozici devět dvoulůžkových a třílůžkových pokojů nebo čtyři apartmány, včetně pokoje číslo 16.