O pasivních domech jste už jistě slyšeli, ostatně i na Deníku představujeme inspirativní realizace. Možná trochu zavádějící název, kdo by spojoval slovo pasivní s něčím tak pozitivním, jako je levný a ekonomický provoz domu vycházející z principu využívání tepelných zisků v budově. Jde o vnější zisky ze slunečního záření procházejícího okny a zisky vnitřní, což je teplo vyzařované lidmi a spotřebiči. Díky silné vrstvě izolace, kompaktnímu tvaru domu, kvalitním oknům i dveřím a vzduchotěsnosti budovy tak „neutíkají ven“ a po většinu roku stačí k zajištění příjemné teploty v místnostech.

Teplo, které běžně dům spotřebuje při vytápění, se udává v kilowatthodinách na metr čtvereční vytápěné plochy. U toho pasivního se tato hodnota pohybuje pod 15 kWh/m2, zatímco u klasického je to zhruba 80 až 140 kWh/m2.

Kvádr obrácený k jihu

Pokud uvažujete o stavbě pasivního domu, věnujte maximální pozornost přípravě kvalitního projektu, respektive výběru architekta či projektanta, který ušije řešení přesně na míru pozemku a vašim požadavkům. Unifikovaná řešení nepřinesou očekávaný efekt. Všechno musí být promyšleno do posledního detailu. Počítejte s vyššími náklady, bez případné dotace by však neměly přesáhnout deset procent oproti běžné výstavbě.

O nízkou spotřebu energie se nepostará jen masivní izolace, kvalitní okna a rekuperace odpadního vzduchu. Na malých tepelných ztrátách a vysokých pasivních ziscích se podílí také tvar domu, umístění na pozemku – bez zastínění okolní zástavbou či terénem. Nejoptimálnějším řešením z hlediska tvaru je kvádr delší stranou obrácený k jihu, kompaktní a málo členitý. Počítejte s tím, že každý roh nebo zákoutí navíc zvětšuje ochlazovanou plochu a zvyšuje zároveň riziko tepelných mostů.

Správně navržené rozložení interiéru zásadně ovlivňuje využitelnost místností a spotřebu energie. Vnitřní uspořádání volte s ohledem na teplotní režim, jeho regulaci, potřebnou míru denního osvětlení, délky rozvodů, funkční propojení nebo třeba možnosti výhledu.

V každém domě budou vytápěné a nevytápěné prostory, které je nutné od sebe důkladně oddělit. Společenská část objektu má okna orientovaná směrem na jih, případně na jihovýchod nebo jihozápad. K severu směřují pomocné prostory jako chodba, schodiště, hygienické zázemí nebo technická místnost, vše s malými nároky na přirozené osvětlení a tedy s nejmenší plochou oken. Velikost a umístění prosklených ploch důkladně zvažte a do projektu zabudujte i vhodné stínicí prvky. Posloužit může vedle žaluzií či rolet také třeba přesah střechy. Platí jednoduchá zásada, že velikost prosklení je rozumné do čtyřiceti procent jižní fasády. Větší plocha způsobuje výrazné letní přehřívání a budete potřebovat pořádné a nákladné stínění.

Stavební materiál a zateplení

Volnou ruku máte z hlediska technologií a stavebních materiálů. Stavět můžete prakticky z jakéhokoli materiálu. Některý dokonce plní funkci kvalitní izolace o dostatečných tloušťkách. Když se rozhodnete pro stavbu z cihel plněných vatou či polystyrenem ve voštinách, výsledkem bude kromě izolace snížení tloušťky zdiva, a tím větší podlahová plocha. Také pórobetonové tvárnice jsou díky malým vzduchovým pórům dobrým izolantem. Využít lze také systém ztraceného bednění, jehož monolitická konstrukce se postará o odpovídající izolační i akumulační vlastnosti. Zapomenout nelze ani na dřevostavby. V pasivním standardu může být tradiční roubená konstrukce, stejně jako trámková s izolačními výplněmi nebo masivní stavby z CLT panelů.

O nízké tepelné ztráty se postará velmi kvalitní zateplení. Silná vrstva izolace, dobré utěsnění a minimalizace tepelných mostů je předpokladem, abyste objekt nemuseli vytápět a přitom se v něm cítili příjemně. Jako izolační materiál se používají běžně dostupné materiály, jako třeba minerální či skelná vata, pěnový polystyren, aerogel či purenit. V závislosti na volbě materiálu se šířka izolace pohybuje od 200 do 400 mm. Celou problematiku musíte řešit komplexně, tedy včetně izolace střechy a základů, prostupů vzduchu a ventilace.

Okna a rámy

Řekněme si to na rovinu, nejslabším článkem tepelné obálky pasivního domu jsou okna. To ovšem neznamená, že byste je museli minimalizovat, je však dobré vědět, že k přirozenému osvětlení interiéru stačí plocha otvorů o velikosti šestiny až čtvrtiny podlahové plochy místnosti. Váš budoucí domov nemusí mít maličká okénka, ale velká plocha oken je také na škodu, protože dům se pak za slunečného počasí více zahřívá.

Okna plní v pasivním domě dvě důležité role: umožňují prosvítit pokoje a energie, která se dostává přes zasklení do interiéru, snižuje potřebu tepla na vytápění. Působí jako solární radiátor a díky kvalitním rámům a trojitému zasklení, s výplní argonem nebo kryptonem, snižují ztráty a zároveň propouštějí dostatek potřebné sluneční energie.

Jako součást zasklení se používá tepelné zrcadlo, což je polyesterová fólie pokrytá speciálními vrstvami oxidů kovů, která bývá umístěná ve střední vrstvě mezi skly. Výrazně zlepšuje důležitý součinitel prostupu tepla, ale pořizovací cena takovéhoto systému zasklení bývá o něco vyšší. Prostup tepla U musí být nižší než 0,85 W/m2K. Při výběru oken se soustřeďte také na součinitel vyjadřující procento propuštěného záření g. Zatímco první veličina by měla být co nejnižší, druhá naopak co nejvyšší. Achillovou patu okna se může stát rám, ohlídejte proto správnou izolaci přechodu okenního rámu i otvoru a zajištění těsnosti a návaznosti ve všech detailech.

Rekuperace

Pravděpodobně nejdiskutovanějším prvkem, bez něhož se zateplený a dokonale utěsněný objekt neobejde, je automatizovaný systém větrání s rekuperací tepla. Díky němu nedochází k tepelným ztrátám a čerstvý vzduch je přiváděn do obytných místností v potřebném množství. Odpadní vzduch odchází z míst s produkcí škodlivin a vlhkosti, jako jsou kuchyně, toaleta či koupelna.

Spoustu lidí však právě představa života v budově, kde si kdykoli nemohou otevřít okna, straší. Zbytečně. V prvé řadě – v projektech úsporných domů se objevuje kombinace fixních a otvíravých oken. Větrání tedy možné je, ale většina obyvatel těchto objektů ho využívá zřídka. Další věcí je, že ztráty tepla, které přináší potřeba tradičního a opakovaného větrání, jsou tak velké, že bez rekuperace tepla by pasivní dům zdaleka nedosahoval potřebných parametrů. Vzduch, který odchází z místnosti, si přes tepelný výměník předá velkou část tepla se vzduchem přívodním, a to s účinností až devadesát pět procent.

Čerstvý vzduch se jednoduše ohřívá na téměř pokojovou teplotu, a nevznikají tak nepříjemné teplotní rozdíly v místnostech. Dohřívat je třeba pouze zbylých pět procent. A právě zde je ona velká úspora tepla. Nasávaný studený a odpadní teplý vzduch proudí proti sobě v sousedních kanálcích a pohání je pouze dva ventilátory. Vzduch se nesmíchá, takže kvalita nasávaného vzduchu není ovlivněna. V budově je neustále čerstvý vzduch, který filtry zbavují prachu, pylu a dalších nečistot.

Nebojte se, o potrubí na každém rohu zakopávat nebudete. Přívod vzduchu je v pobytových místnostech veden v podlaze nebo ve stěně těsně nad podlahou. Odvod vzduchu v centrálním prostoru a v místech, kde potřebujete odtah škodlivin a vlhkosti, zajistí nasávací hlavice zasazená do podstropní konstrukce nebo těsně pod strop. Větrací jednotka může být umístěna v technické místnosti, v podhledu stropu, ve sklepě, podkroví nebo přímo v pokojích.

Vytápění

Z toho, co už bylo uvedeno, je zřejmé, že potřeba vytápění je oproti klasickým domům malá, náklady na energie se ročně pohybují jen v jednotkách tisíců korun podle velikosti vytápěné plochy a konkrétních tepelných ztrát. Výběr vhodného zdroje a otopného systému byste měli promýšlet s ohledem na vnitřní zdroje tepla a váš životní styl, třeba na rozdílné vnímání příjemné pokojové teploty či míry využívání osvětlení. Zapomenout nelze také na množství spotřebičů či preference v rámci hygieny – spotřeba teplé vody bude jiná při koupání a jiná při sprchování.

Vítaným pomocníkem se stávají alternativní a obnovitelné zdroje energie. Rok od roku například stoupá zájem stavebníků o využívání tepelných čerpadel. Pro snížení potřeby tepla na přípravu teplé vody lze využít solární kolektory v kombinaci s akumulační nádrží. Zařízení pro přípravu teplé vody bývá často spojeno se zařízením vzduchotechniky do jedné kompaktní jednotky. Tepelné čerpadlo i solární panely potřebují pro své fungování elektrickou energii, ale její spotřeba je minimální.

Další možností je zajistit vytápění biomasou neboli dřevem či peletkami. Vzdávat se nemusíte ani snu o plápolajícím ohni v krbu. Počítejte však s nákladnější instalací, protože váš krb bude kromě utěsnění potřebovat dvě vlastní cesty – spalinovou a větrací. Přísun vzduchu musí být zajištěn z vnějšího pláště domu nebo z komína, a ne z interiéru.

Zkouška vzduchotěsné obálky

Kvalitu projektu a provedených stavebních prací prověří ve finále zkouška vzduchotěsnosti obálky budovy. První testování by mělo proběhnout v průběhu výstavby po dokončení vzduchotěsnicí vrstvy, abyste včas odhalili a především napravili případné defekty a netěsnosti. Do vstupních dveří, popřípadě některého z oken, se umístí speciální výkonný ventilátor zasazený do rámu s plachtou, tak aby kolem neunikal vzduch. Dovnitř stavby se vhání vzduch a opakovaně se měří průtok vzduchu obálkou budovy při různých rozdílech tlaku vevnitř a vně domu.

Většinou stačí dvě měření – jedno při přetlaku a jedno při podtlaku uvnitř budovy. Zkouška vzduchotěsnosti neboli Blower Door Test má svá přesně daná pravidla a postupy, které můžete najít v aktualizované normě ČSN EN ISO 9972. Znova se měření provádí těsně po dokončení stavby jakožto finální zkouška funkčnosti konstrukce, izolací i všech navržených systémů. Měření těsnosti pasivního domu probíhá v běžném provozním stavu, stačí pouze uzavřít okna, dveře a větrací mřížky, komín ani otvory pro kanalizaci ucpávat nemusíte.

Tomuto kontrolnímu měření průvzdušnosti se nevyhnete, pokud žádáte o výše zmíněnou dotaci na novostavbu v rámci programu Zelená úsporám. Splnění požadavku na maximální průvzdušnost obálky budovy n50 musí být doloženo protokolem o měření v souladu s metodickým pokynem dotačního programu.

Využijte dotaci

Program Nová zelená úsporám není třeba představovat. Až do konce letošního roku můžete žádat o příspěvek na stavbu nového rodinného domu, peníze lze získat také na rekonstrukci nebo instalaci nového zdroje vytápění. V případě nového objektu lze získat 300 tisíc nebo 450 tisíc korun na stavbu energeticky úsporného domu plus 35 tisíc korun na Blower Door Test a zpracování odborného posudku. Důležité je, že žádat můžete o podporu na výstavbu domu i zpětně. Maximální výše dotace je padesát procent. Počítejte s tím, že do způsobilých výdajů se ale počítají pouze náklady na stavbu. Speciální podmínky platí pro obyvatele Ústeckého, Karlovarského a Moravskoslezského kraje, kteří mohou dostat o deset procent více.

Při žádosti o dotaci musíte splnit určité podmínky. Namátkou: žadatelem a příjemcem podpory může být pouze první vlastník rodinného domu, instalace zařízení využívajících energii z obnovitelných zdrojů musí být provedena dodavatelem s příslušnými oprávněními i odbornou způsobilostí, minimální požadovaná účinnost zpětného zisku tepla z odváděného vzduchu je sedmdesát pět procent.