Dříve sloužila jako prostor pro potraviny nebo úkryt před požárem či nepřítelem. Tak sloužily sklepení a podzemní chodby všem, kteří je v zemi pod svými domy pracně hloubili. Podzemní chodby a komplexy začaly spojením několika sousedních sklepů, mnohdy vznikly desítky kilometrů dlouhé systémy. Některé z nich mají dodnes svá tajemství. Kam se vypravit?

Karlovarské podzemí

Kde: Karlovy Vary

Proč právě sem: Dominantou Karlových Varů je vřídlo, na jehož místě před rokem 1650 vyrostly obecní lázně. Od roku 2008 se mohou návštěvníci podívat pod zem, kde vřídlo pokovuje suvenýry. Vznikají tu pověstné karlovarské růže, které si odvážejí turisté z celého světa. Kromě litinové kolonády uvidí zájemci v podzemí i velkou sbírku vřídlovců a sintrů. Závěr hodinové prohlídky patří říčce Teplé a místní sto let staré kamenné desce, která brání výbuchům vřídla. Naposledy vybouchlo v roce 1809 a výbuch zničil několik budov. 

Hrad Potštejn vstal díky digitalizaci z popele. Foto. more.is.more
Hrad Potštejn ožívá. Nový život mu vdechl virtuální svět

Táborské podzemí

Kde: Tábor

Proč právě sem: Historie táborského podzemí sahá až k přelomu patnáctého a šestnáctého století. Chodby jsou v několika patrech pod sebou a ty nejspodnější sahají až šestnáct metrů pod povrch. Sklepy sloužily především k uchování potravin a nápojů, kterým vyhovuje stálá teplota deseti stupňů. V Táboře jsou dvě možnosti, jak sklepení navštívit. Jedna prohlídková trasa vede z muzea husitů. Druhá, strašidelná, začíná za kostelem. Na její návštěvníky čekají v podzemí bílé paní, mumie, kati a další tajemná stvoření.

Litoměřické podzemí

Kde: Litoměřice

Proč právě sem: Podzemí v Litoměřicích patřilo ve středověku k těm nejrozsáhlejším v Čechách. Chodby pod Mírovým náměstím spojují kostely a kláštery, ale zasahují i do přilehlého okolí. Celková délka podzemí přesahuje tři kilometry. Dnes je v něm zpřístupněná trasa dlouhá více než 360 metrů. Součástí přístupného podzemí je lapidárium místního Oblastního vlastivědného muzea. Vstupem do podzemí je Radniční sklípek u vinárny, kde si zájemce vyzvedne průvodce. V červenci a srpnu jsou prohlídky od 11.00 do 15.00 každý den vždy po půlhodině.

Plzeňské podzemí

Kde: Plzeň

Proč zrovna sem: Třináctikilometrový složitý systém chodeb v historickém podzemí Plzně neodmyslitelně patří jak k minulosti, tak k současnosti města. Systém dvou- až třípatrových sklepů a mnoha studní pod historickým jádrem pivovarského města začal vznikat už koncem třináctého století. Sklepy sloužily k uchovávání potravin i výrobě piva. Návštěvníci si dnes mohou projít osm set metrů dlouhou trasu v hloubce devíti až deseti metrů pod zemí. Na konci cesty čeká na dospělé turisty poukaz na sklenici plzeňského piva.

Nečekaný nástup turistů, kteří doslova zaplavili Prachovské skály, musel před příjezdem k Turistické chatě korigovat strážce skal Miloš Zeman. Takový nápor zde nepamatuje
Prachovské skály trpí neukázněností turistů. Zůstává po nich spoušť

Jihlavské katakomby

Kde: Jihlava

Proč zrovna sem: Druhé nejdelší chodby v České republice leží pod Jihlavou. Začaly vznikat ve čtrnáctém století vzájemným propojením sklepů sloužících k uskladnění piva a řemeslných výrobků. Mnohdy mají až tři patra pod sebou. Zájemci mohou nahlédnout do nejhlubšího místa, ležícího osmnáct metrů pod povrchem. Jedinečná je také svítící chodba, na jejichž stěnách je bělavý povlak, který po předchozím nasvícení zeleně světélkuje. Turisté mohou kromě historického podzemí také navštívit kryt civilní obrany nebo kolektory.

Mělnické podzemí

Kde: Mělník

Proč zrovna sem: Zájemci mohou pod Mělníkem navštívit nejdelší studnu v České republice, která má šířku přes čtyři a půl metru a lze k ní dojít pouze stopadesátimetrovou chodbou. Dělníci začali s výstavbou mělnického podzemí ve třináctém století společně se vznikem města. Tři patra chodeb jsou od osmi metrů až po pětadvacet metrů hluboko pod zemí. Původně lidé podzemí využívali jako běžné sklepy i skladiště potravin a zboží. Při požáru nebo nebezpečí se lidé mohli pod zemí schovat i se svými cennostmi. Průvodci návštěvníky provádějí každou hodinu.

Dominantou národního parku České Švýcarsko je bezesporu Pravčická brána nedaleko Hřenska.
Sněhurka a mlýn pro princeznu. Českosaské Švýcarsko láká na magii přírody

Znojemské podzemí

Kde: Znojmo

Proč zrovna sem: Proplétající se labyrint podzemních chodeb pod Znojmem je unikátem nejen v České republice, ale i ve střední Evropě. Sedmadvacet kilometrů dlouhý systém má až čtyři patra a je nejdelším u nás. Nádeníci s dělníky začali chodby budovat na přelomu čtrnáctého a patnáctého století. V minulosti sloužily k uchovávání vína a ostatních zemědělských produktů. Dnes už slouží chodby pouze turistům, kteří si mohou projít kilometrovou trasu. Uvidí třeba postavy z pověstí města.