PŘEHLEDNĚ: Kam se vydat na Svatováclavské radovánky

Je více než tisíc let poté a jeho odkaz stále žije. Znají ho křesťané i bezvěrci. Někdejší mladý panovník je nejoblíbenějším českým světcem, patronem české země a podle pověsti i jejím budoucím zachráncem. Všichni víme, že až bude nejhůř, vyrazí na zteč v čele blanických rytířů.

Vražda nebo nešťastná náhoda?

Vzhledem k tomu, jak velká je obliba svatého Václava, je trochu s podivem, jak málo informací o jeho životě máme k dispozici. Víme, že už v dětství přišel o otce. Vychovávala a vzdělávala ho jeho babička svatá Ludmila na Budči, ale i o ni přišel, když ji najatí vrahové uškrtili jejím závojem, zřejmě na příkaz Václavovy matky Drahomíry. Má se za to, že kníže Václav byl ženatý, ale není jasné, zda měl děti, i když se někdy zmiňuje syn Zbraslav. Podle antropologa Emanuela Vlčka nezemřel ve 28 letech, ale až po čtyřicítce. Některé teorie mají zato, že nešlo o vraždu, ale o nešťastnou náhodu při bratrské rozmíšce. A historik Záviš Kalandra dokonce tvrdil, že taková bratrovražda se stát nemohla, protože Václav i Boleslav byli jedna a táž osoba. Dlouho se jako rok Václavovy smrti uváděl letopočet 929, dnes se odborníci přiklánějí spíše k roku 935.

Nejzajímavější stromy České republiky: Zažily bitvy i milenecká dostaveníčka

Tyto nejasnosti však na oblibu osobnosti svatého Václava nemají žádný vliv. „Pro samotnou svatováclavskou úctu a tradici není tato otázka rozhodující vzhledem k věrohodnosti jeho svědectví,“ řekl k tomu před časem Deníku kardinál Dominik Duka.

Tři stovky kostelů

To se projevuje i na počtu sakrálních staveb s Václavovým jménem. „Jen v pražské arcidiecézi máme 72 kostelů a kaplí zasvěcených svatému Václavu. V českých zemích je jich více než tři sta,“ upozornil,Dominik Duka. Například na Pražském hradě je chrám svatého Víta, Václava a Vojtěcha a něm Svatováclavská kaple, v Olomouci mají metropolitní  katedrálu svatého Václava, v Ostravě trojlodní gotický kostel. Oblíbenému světci jsou zasvěcovány i nově postavené kostely a kaple. Své chrámy má i za hranicemi naší země, a to nejen v Evropě, ale třeba i v Americe.

A k tomu si ještě připočítejme množství soch zobrazujících svatého Václava, které najdeme v kostelech i pod širým nebem, ve městech i na venkově.

Zítra ve tři pod ocasem

Není známější a oblíbenější sochy v našich zemích nežli svatý Václav na koni, který dominuje pražskému Václavskému náměstí. Odehrávají se pod ním významné historické a kulturní události i velké demonstrace. Například 28. října 1918 zde byla vyhlášena československá státní samostatnost. A když si s někým dáte sraz „u koně“ nebo „pod ocasem“, je zcela zřejmé, že tam trefí i člověk, který Prahu jinak vůbec nezná.

Oblíbená socha je ovšem ve skutečnosti sousoší. Bronzového světce na koni totiž obklopují další patroni české země: vpředu vlevo stojí jeho babička svatá Ludmila a za ní vzadu další jejich příbuzná z rodu Přemyslovců - svatá Anežka. Vpředu vpravo zhlíží na náměstí svatý Prokop a za ním stojí svatý Vojtěch. Svatý Václav na koni měří 5,5 metru, s kopím jeho výška přesahuje sedm metrů. Modelem pro světcova koně byl vojenský hřebec Ardo. Autorem sousoší je Josef Václav Myslbek, který je vytvořil v letech 1887 až 1924. Na náměstí bylo instalováno v roce 1913, světci Anežka a Vojtěch zaujali svá místa v roce 1924 jako poslední.

Socha čeká na monarchii

Slavné sousoší má nedaleko svou paralelu, kterou vytvořil sochař David Černý: v pasáži Lucerna je téměř pětimetrová socha znázorňující svatého Václava, který sedí na břiše mrtvého koně zavěšeného za nohy ke stropu. Kůň má svěšenou hlavu a vyplazený jazyk, takže připomíná ulovené zvíře.
Socha vznikla v roce 1999 prý jako symbol stavu českého státu, který „nefunguje, ale všichni děláme jakoby nic“, a v Lucerně má viset, dokud v zemích Koruny české nebude obnovena konstituční monarchie.

Šetřit se musí všude, i na zámcích. Zdražují a zkracují návštěvní dobu

Koleda o dobrém králi

Na Štěpána dobrý král
Václav z okna hledí.
Všude, kam se podívá,
závěje a ledy…

Svatého Václava znají i v Anglii a zpívají tam o něm píseň s názvem Dobrý král Václav ( Good King Wenceslas). Je to oblíbená anglická koleda zpívaná 26. prosince na svátek svatého Štěpána. Vypráví o dobrém panovníku Václavovi, který o Vánocích pomáhá se svým pážetem chudému poddanému, a když zima a tma jeho pomoc ztěžují, pomůže si zázraky. Koleda na hudbu ze 13. století byla poprvé vydána roku 1853 s textem Johna Masona Neala, který vycházel z básně Václava Aloise Svobody. Báseň je z roku 1847 a vyšla česky, latinsky a německy. Koleda se těší velké oblibě a často zní v britských i amerických vánočních filmech. Můžeme ji však slyšet i v české pohádce Dvanáct měsíčků, kde ji hned na začátku zpívají malí koledníci.

Jak václavky ke jménu přišly

Václavky jsou velmi rozmanité houby a existuje jich více druhů. Sbírají se od konce září do listopadu, klidně až do prosince. A jak přišly ke svému jménu? „Václavky rostou pravidelně okolo svátku svatého Václava,“ upozornil mykolog Oldřich Pojezný.. Od tohoto svátku se tradičně sbírají a odtud pochází i jejich název odvozený od jména Václav. Pokud chcete sbírat václavky, vyplatí se vzít si na ně pořádně velký koš, protože se vyskytují v celých trsech ve velkém množství.

Svatováclavský chorál

Svatováclavský chorál je český církevní hymnus, jehož kořeny sahají patrně až do 12. století. Zpívá se dodnes a byl a je inspirací pro díla známých skladatelů.

Hrad Házmburk: Krále Českého středohoří nedokázali pokořit ani husité

Svatý Václave, vévodo české země, kníže náš,pros za nás Boha, svatého Ducha!Kriste, eleison.Ty jsi dědic české země, rozpomeň se na své plémě,nedej zahynouti nám ni budoucím, svatý Václave!Kriste, eleison.Pomoci my tvé žádáme, smiluj se nad námi,utěš smutné, zažeň vše zlé, svatý Václave!Kriste, eleison.