Především pro pracovníky v gastronomii a malé podnikatele jsou omezení kvůli koronaviru noční můrou. Kateřina Měkynová, servírka pracující v Experimentálním prostoru NoD v Praze, se ale touto dobou začala opět věnovat umělecké činnosti. A to se jí vyplatilo.

Kateřina se narodila v Turnově, vystudovala design textilního a oděvního návrhářství. Několik let vedla v rodném městě butik s dámskou společenskou módou, manuální činnost jí ale chyběla. „Nakonec jsem se rozhodla v roce 2019 butik zavřít a vrátit se k umělecké činnosti, která se vždy lépe rozjíždí ve větším městě,“ uvedla mladá žena s tím, že se rozhodla jít svým snům naproti do hlavního města.

V Praze začala pracovat u jedné z módních návrhářek. Práce ji ale nenaplňovala, moc prostoru na vlastní tvorbu tu totiž neměla. A tak ji potěšil tip od známé na Experimentální prostor NoD, kde právě hledali nové posily. „Nikdy jsem netočila pivo, ani na brigádě… byla to moje premiéra. Měla jsem 15 dní v měsíci volno a 15 dní pracovala a seznámila jsem se s různými umělci. NoD totiž není jenom kavárna a bar, ale i divadlo a galerie. A ti lidé tam jsou báječní a jsem jim strašně vděčná, jak mi vyšli se vším vstříc a brali mě i přesto, že moje roznášení pití nebylo a není úplně profesionální,“ přiznala Měkynová.

Ve volném čase navštěvovala designové trhy, kde prodávala své vlastní výrobky, a dostala se také k tetování. Protože se věnuje abstraktní malbě na plátna a oblečení, lákalo ji začít přenášet umění také na kůži. „Když jsem objevila inzerát, že v NeedleTattoo nabírají nové tatéry, drze jsem odpověděla a vyložila karty na stůl i s mojí nezkušeností v daném oboru. Jelikož to je neskutečně schopný a chytrý tým lidí, kteří rádi experimentují, rozhodli se, že si mě vycvičí, a letos jsem obdržela tatérskou licenci,“ popsala svou další cestu za svými sny mladá umělkyně.

Pak ale přišla první vlna koronaviru a s ní spojený lockdown, kdy se Kateřina rozhodla trávit čas u rodičů v Turnově, kde má také šicí dílnu. Napadlo ji pomoci s šitím roušek, a tak neváhala a sdílela příspěvek s nabídkou na svém profilu na Facebooku. „Vůbec mě nenapadlo, co to spustí… Lidé si začali psát o designové roušky s mým logem. Nakonec jsem našila přes 700 roušek a své logo tak pustila do celé České republiky. S tím se spustila i poptávka po mé další umělecké činnosti,“ podělila se Měkynová o svůj úspěch.

O práci i v době uzavření podniku tak neměla nouzi. Denně šila svá díla do brzkých ranních hodin. Po lockdownu byla podle svých slov naprosto vyčerpaná, ale šťastná. Když se mohly restaurace a podobné podniky opět otevřít, vrátila se zpět do Prahy k práci servírky v NoDu a také k tetování. Pak ale přišla další vlna. „Začala jsem v dílně u našich opět šít. Dala jsem jednu fotku na Instagram a strhla se poptávka jako blázen. Lidé už nechtěli jenom roušky, ale i oblečení. Denně mám spoustu nových zakázek a nezastavím se. Jsem neskutečně šťastná, jelikož mě tato činnost neuvěřitelně baví,“ doplnila Měkynová.

Bez píle to nejde

Kateřina v současnosti stále pracuje jako servírka, ve volných dnech ale odbavuje své zakázky. Rok plný omezení, kdy roušky s vlastním logem sloužily jako reklama pro její další činnost, jí tak paradoxně dal velmi mnoho. „Lituji všechny majitele butiků a gastropodniků, jelikož si nedovedu představit, co bych dělala, kdybych v roce 2019 nezavřela. Měla jsem kliku jako blázen, ale také vím, že bez vlastní píle, sebedisciplíny a lásky k řemeslu bych nikdy neudělala tak velké kroky za této komplikované doby,“ dodala.

Všem, kteří mají nějaký sen, Kateřina Měkynová doporučila, aby se ani v těžké době nenechali odradit. Začátky jsou těžké, ale podle jejích slov stojí za to vydržet.