Regionální literatura patří ke stálicím knižního žánru a nic na to nezměnila ani podzimní vlna koronaviru. O vycházející tituly měli čtenáři zájem i přes zavřená knihkupectví, a to buď přes e-shop, nebo výdejní okénka.

Publikace Krajina skal vznikala dlouhých 25 let. Roku 1995 začal Marek Řeháček „šmejdit“ společně s výtvarníkem Petrem Ferdyšem Poldou v krajině Hrádecka a Žitavska. Fascinace Knihou o Jizerských horách od Miloslava Nevrlého je tehdy vábila k nalezení „vlastní“ nepopsané krajiny a nalezení jejího příběhu.

„Zvláště Hrádecko se ukazovalo v těch letech jako velmi příhodné pro takovéto divoké bádání. Šlo o krajinu až unikátně opomíjenou všemi vlastivědci. Krůček po krůčku se tak s výraznou pomocí města Hrádku nad Nisou a řady nadšenců dařilo nacházet její minulost, která se ukazovala být až překvapivě pestrá,“ nastínil počátky Marek Řeháček.

V knize se podařilo nashromáždit spoustu materiálu popisujícího tuto pískovcovou zmenšeninu Českého ráje, jakýsi „Ráj hrádecko-žitavský“, Ráj nad Nisou. Nabízí jak fenomény krajiny, tak pověsti a příběhy skalních oblastí i skal. „Vůbec poprvé je v knize podrobněji popsána i horolezecká historie této oblasti od proslulého výstupu na Fellerovku přes úctyhodné kousky party lezců okolo Rudolfa Kauschky až po taškářství jednoho ze saských lezců, který Kelchstein zdolával v obleku,“ doplnil Řeháček.

Na první knihu by měla navázat druhá s názvem Mezi Hvozdem a Luží, která se zaměří nejen na tyto vrcholy, a pak i třetí. „Chtěl bych, aby ty tři knížky ve finále tvořily jakousi Knihu o Lužických horách. Zpracování je hodně tradiční, nejsou to knížky pro moderní hipstery, ale spíše pro tuláky, turisty, chalupáře, pomníčkáře, hledače tajemství a souvislostí v krajině. Je hodně osobní, protknutá zážitky z cest po krajině,“ podotkl autor.

Svou pozornost zaměřil Marek Řeháček i na saskou Žitavu, její památky a tajemství. Kniha Žitava – romantická, tajuplná i podmanivá je už textově dokončena a světlo světa by měla spatřit příští rok. Podobně je na tom i kniha Jablonecké korálky o drobných památkách města Jablonec nad Nisou. V neposlední řadě má plány na dvě knihy, které budou ještě nějakou dobu vznikat. „První by měla být o putování po spirituálně silných místech severních Čech. Nepůjde o žádný ezopopík, ale o naše cesty na místa, kam se naši předkové chodili duchovně obnovovat a pro nás to dnes může být inspirativní,“ upřesnil Řeháček.

A dílem Bukové toulání chce společně s Janem Pikousem vzdát hold severním svahům Jizerských hor a jejich inspirátoru Nevrlému. „Jak už to u nás bývá, nebude to žádná těžká filosofie, ale spíše povídání o pojídání čerstvých bukových lístků, koupání v ledové vodě Štolpichu, pozorování západu slunce z Poledníku a pití piva na Bartlově boudě,“ dodal se smíchem autor.

Když Jan Pikous s Markem Řeháčkem vydali knihu Příběhy jizerskohorských rozhleden, nečekali, že se setká s takovým úspěchem. „Kombinujeme příběh rozhledny či vyhlídky a náš vlastní příběh, jak je objevujeme. Na některých jsme i přespali, fotili je při západu i východu slunce. Pro čtenáře to je atraktivnější než klasický a suchopárný popis,“ řekl fotograf Pikous.

Na dílo navázala kniha Příběhy skalních vyhlídek Jizerských hor, která opět obsahuje jak dobové, tak aktuální fotografie a nechybí ani pocity tvůrců, které zažívali při návštěvě vyhlídek. „V příštím roce bychom se rádi vrátili opět do Českého ráje a vydali knihu Putování Zlatou stezkou Českého ráje,“ nastínil plány Jan Pikous.

To Lubomír Vejražka svou devátou knihu věnoval tragédii, která se odehrála před 50. lety v Peru. Při ní zahynula celá horolezecká expedice Peru 70, mezi nimi i osm členů z Liberecka. „Pokud kdokoli i dnes pocítí tíseň vanoucí od Huascaránu a rozbolavělost v duši, nechť mu tato kniha přinese smír, napomůže k pohodě a důvěře v život, k důvěře v sebe sama,“ podotkl spisovatel.

Fascinující pohled na Liberec v posledních dnech války se spoustou drobností a nových poznatků nabízí plán Liberec 1945. Zachycuje oblast horního centra, tedy okolí radnice v pásu až k růžodolskému letišti. Obsahuje kompilaci všech dostupných a důležitých jevů, událostí a názvů důležitých pro tuto dobu.

„Tahle mapa není jen pro odborníky, historiky a milovníky historie. Vlastně je to manuál, nebo klíč ke starému Liberci,“ řekl její tvůrce Ivan Rous s tím, že se vlastně jedná o manuál či klíč ke starému Liberci. Druhý díl zachytí dolní průmyslové centrum a bude o čtvrtích Františkov, Perštýn, Jeřáb, Horní Růžodol, Rochlice a dalších. Místo přehledných map budou hlavní list doplňovat detaily Ruprechtic, Králova Háje a dalších libereckých míst.