Jejich práce hodnotily tři nezávislé poroty: mezinárodní univerzitní porota byla složena z pedagogů univerzit a vysokých škol, národní středoškolská porota z pedagogů středních a vyšších odborných škol a mezinárodní odborná porota byla složena z kurátorů muzeí, nezávislých expertů a nejlepších profesionálních grafických designérů ČR a zahraničí. Celkem hodnotilo studentské práce 28 profesionálních vysokoškolských a středoškolských pedagogů, grafických designérů, expertů a kurátorů designu.

Poroty nominovaly v několikakolovém anonymním hodnocení k ocenění 72 prací. Mezi osmi držiteli ocenění Excelentní studentský design 2020 byl i Vilém Smejkal, absolvent Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské v Kamenickém Šenově, se svým dílem nazvaným Smigi.

Co tě nejlépe vystihuje jako osobnost?

Podle mých kamarádů jsem typická panna.

Jak se tvůj život proměnil, když do něj vstoupil grafický design?

Myslím si, že grafický design do mého života stále ještě vstupuje. Od malička jsem si kreslil a spolu s tím jsem nejspíš vnímal to, jak věci kolem mě vypadají.

Proč sis vybral téma street artu?

Je to věc, o kterou se zajímám už delší dobu. Studoval jsem sklářskou školu, ale chtěl jsem se pokusit o propojení skla s něčím dalším, pro sklo netypickým. Hlavní myšlenkou mojí práce byla pomíjivost. Ploché sklo jsem využil, protože je lehké a lze ho snadno přenášet z místa na místo. Důležitá je pro mě interakce s divákem. Kdokoliv může objekt přemístit nebo si ho vzít. Každý panel je uchycen pomocí magnetů. Ty jsem si také zvolil proto, aby se dal každý kus přesouvat. Jde tak celkem o recyklovatelné dílo. Šlo mi také o to, použít na graffiti
a street art nějaký materiál, který se s tímhle tématem tolik nespojuje.

Kde jsi čerpal inspiraci? Už ses někdy v minulosti věnoval graffiti?

Graffiti se mi líbilo už odmala. Nejvíc jsem se s ním ale setkal při několika návštěvách Berlína. V Berlíně jsem se i zúčastnil kurzu lokálního umělce, který vystupuje pod pseudonymem XYZ. Díky němu jsem se seznámil s pracemi různých umělců a uměleckých skupin. Mezi mé oblíbené skupiny patří třeba Berlin Kidz.

Co bylo podle tebe nejtěžší při vytváření graffiti, které jsi umístil na sklo?

Nejtěžší bylo asi přetavit samotnou myšlenku do reality.

Co ti zapojení do soutěže a zpracování projektu přineslo? Získal jsi nové dovednosti?

Pracoval jsem celkem mimo svůj obor. Studoval jsem totiž design světelných objektů a tenhle projekt byl pro mě něco kompletně nového. Například jsem si vytvořil vlastní font, což
pro mě byla naprostá novinka.

Na jaké práci zrovna teď pracuješ a co plánuješ do budoucna?

Byl jsem přijat na vysokou školu, obor návrhářství. Je to pro mě opět něco zcela nového. Doufám ale, že i v tomto oboru budu v budoucnu schopen uplatnit zkušenosti ze skla, světla, fotografie, grafiky i street artu, kterým se chci i nadále věnovat. Mým posledním dílem je světelný objekt, fungující zároveň jako QR kód pro Jablonecké muzeum skla a bižuterie.

Andrea Vaňourková