Lekce tance, divadelní představení, prohlídky historických sokoloven, možnost vyzkoušet nejrůznější sporty, či si na zahradě sokolovny opéct špekáček. To vše nabízí 8. ročník Noci sokoloven, kterou organizuje Česká obec sokolská napříč republikou. Celkově se do akce zapojí přes 160 tělocvičných jednot a to nejen ve velkých městech, ale i v malých obcích či menších městech.

„Jsem ráda, že se letos do projektu Noc sokoloven opět zapojilo tolik tělocvičných jednot, za symbolické považuji, že v roce 160. výročí založení našeho spolku se jich přihlásilo právě 160. Srdečně zvu všechny, aby se přišli podívat do své nejbližší sokolovny, říká starostka České obce sokolské Hana Moučková.

Nejvíce sokoloven se otevře ve středočeském kraji a to 26, na jižní Moravě 18, 14 v Praze a 13 v Libereckém a Olomouckém kraji. Devět sokoloven mohou navštívit lidé v Plzeňském, Ústeckém a Královéhradeckém kraji. Osmery hlavní dveře se otevřou v krajích Jihočeském, Pardubickém, Zlínském a na Vysočině. Dvoje pak v Moravskoslezském kraji.

Letošní téma - Názvosloví. Co to znamená? Přijďte to zjistit do vaší sokolovny

 Každý rok má Noc sokoloven jedno jednotící téma, o kterém se dozvíte v každé sokolovně. V letošním roce si nepřipomínáme nejen 160 let od založení Sokola, ale také 160 let od vzniku názvosloví, které zavedl jeden ze zakladatelů Sokola Dr. Miroslav Tyrš. Bez něj by sokolové nikdy nemohli pořádně a správně cvičit. Názvosloví navíc jen s drobnými obměnami existuje dodnes. A co vy? Víte, co znamená „upažit“, „předpažit“, „zanožit“, nebo „rozpor“? To a mnohem více přijďte zjistit už 24. června do nejbližší sokolovny!

Seznam zapojených sokoloven naleznete na stránce projektu na webu Sokol.eu nebo na webu www.sokolskepamatky.eu

Nejstarší sokolovně je téměř 160 let

První sokolovna vznikla v Praze v roce 1863 v dnešní Sokolské ulici a dodnes je sídlem Sokola Pražského. Jeho členové cvičili postupně ve třech pronajatých prostorách. Některé z nich však byly nevyhovující, a proto se starosta jednoty Jindřich Fügner rozhodl koupit pozemek v dnešní Sokolské ulici, aby společně postavili první sokolskou tělocvičnu – sokolovnu. Tenkrát ještě nemohli tušit, že po vzoru prvních jednot budou vystavěny stovky dalších sokoloven nejen ve městech, ale i v městečkách a vesnicích.

Do dnešních dnů se zachovalo asi 750 sokoloven, od monumentálních paláců až po skromné budovy. Tím, že se stavěly od 60. let 19. století do zániku Sokola po druhé světové válce, zachovaly v podobě svých budov nejen kus sokolské a regionální historie, ale díky jejich velkému množství a podobným požadavkům na účel také záznam o vývoji českých, nejen sportovních, architektonických stylů v průběhu dekád. Kromě toho vidíme na sokolovnách stavební etapy, proměny jejich funkcí či změny životního stylu společnosti.

Jiří Reichl, Česká obec sokolská