Do českolipské tenisové haly se sešla i sjela opravdu kvalitní konkurence s velkým množstvím špičkových rekreačních tenistů. Mnoho zápasů bylo velmi vyrovnaných a co víc, často také s infarktovou koncovkou, kdy ani vedení 5:3 a 40:15 nebo 5:4 a 40:15 nestačilo k tomu, abyste vyhráli mač. Hráči se v zápasech vydali opravdu ze všech svých sil, nikdo se nešetřil. Kvalita výměn v zápasech byla neskutečná. Mnozí hráči předváděli na kurtech opravdu fantastické věci, dobíhali neskutečné míče a vraceli soupeřům údery, které by za normálních okolností v běžném mači určitě neodehráli. Sportovní adrenalin a zaujetí pro hru ale dělá zkrátka svoje a všech 17 borců ze sebe vyždímalo naprosto vše, co v nich bylo.

Opravdu moc si vážím celkově skvělého přístupu všech hráčů v turnaji. Zároveň chci poděkovat velmi vstřícnému přístupu zaměstnanců v recepci areálu, zejména pak paní Koštové, která s námi vydržela na turnaji až do konce. Díky velkému množství vyrovnaných zápasů se turnaj protáhl až do půlnoci. Finále celého turnaje skončilo v čase 0:15 hodin v neděli. Bylo to dáno tím, že hráči bojovali jako lvi a tahali se o výsledek mače i když celkové skóre bylo např. 6:2. Velké poděkování zaslouží také Věrka Brůžková z restaurace areálu a její máma Věrka Brůžková starší, která hráčům uvařila skvělý guláš. Celkově jsme turnaj odehráli v úžasné přátelské atmosféře a ve velké pohodě.

Nejlepší hráčem turnaje se zcela zaslouženě stal Pavel Pekárek. Celý turnaj předváděl Peky opravdu famózní hru. Přesto se ani tak skvělý hráč nevyhnul jedné prohře v celém turnaji. Prohra 1:6 ve skupině s Martinem Jeřábkem ale Pekyho nakonec nemusela mrzet, protože se postupně po velmi náročné cestě probojoval až do finále. Zde Martina Jeřábka potkal znovu a prohru ve skupiněmu oplatil. Pavel neměl cestu k turnajovému triumfu nijak snadnou. Musel si poradit s opravdu těžkými soupeři. Hned v osmifinále Honza Daniel, ve čtvrtfinále Petr Bartoníček, v semifinále Marek Svoboda a ve finále pak Martin Jeřábek. Z celkem 7 odehraných zápasů pouze 1 prohra, to je úžasný výkon! Peky se stal zároveň nejlepším hráčem z obou odehraných singlových turnajů v rámci zimní halové série, kdy v prosinci 2021 se dostal také do finále, ve kterém ale s Danem Kosťunem neuspěl. Peky si tak zaslouží velkou pochvalu a klobouk dolů, za to jak zkušeně a sebevědomě si v celém turnaji vedl.

Z výletu do kraje pod Hrubou Skalou.
Filmové místo: Pod Hrubou Skálou zlobil Tomáš Holý. Bajaja pod ní lámal dřevce

Výborný až fantastický výkon v celém turnaji podal Martin Jeřábek. Nezdolný bojovník, skvěle se pohybující na celé ploše kurtu, zvládal zahrát údery, které byly z říše snů. Martin vyhrál svojí základní skupinu a jako jediný hráč v celém turnaji dokázal právě ve skupině porazit pozdějšího vítěze celého turnaje Pavla Pekárka. Martin se rozjel k neskutečné jízdě, kdy v pavouku play off postupně vyřadil Jindru Webera, Pavla Zemance, Davida Gregora. Ve finále si Martin zopakoval souboj ze skupiny s Pavlem Pekárkem. Ve druhém mači už Martin tak úspěšný nebyl. Sice prohrál, ale také jeho zápasová bilance 6 výher a pouze 1 prohra svědčí o tom, v jak skvělé formě se Martin v současné době nachází. Je to již jen otázka času, kdy se Martin dočká své první velké chvíle a vyhraje celý turnaj. Martinův herní progres v posledních turnajích je obrovský a svědčí o tom, že pokud hrajete pravidelně soutěžní mače, vaše herní úroveň se dříve nebo později zvýší natolik, že se můžete dočkat i takovýchto úspěchů.

Krásné 3. místo v turnaji si vybojoval Marek Svoboda. Mára obhájil stejné umístění ze singlového turnaje z prosince 2021 a díky tomu skončil v žebříčku obou turnajů na celkovém 2. místě ze 23. hráčů, kteří do těchto dvou turnajů nastoupili. Mára Svoboda měl těžkou základní skupinu. Prohrál v ní jak s Pavlem Zemancem, tak s Petrem Bartoníčkem. Jenže Mára je již zkušený a vyzrálý hráč, který se jen tak nepoloží, když se mu dočasně nedaří. V pavouku play off nastartoval záložní motory a postupně vyřadil Martina Maixnera a Aleše Radoňského. V semifinále sice prohrál s nejlepším hráčem celého turnaje Pavlem Pekárkem, ale v zápase o 3. místo přehrál Davida Gregora a turnaj tak ukončil vítězným mačem. Mára jako na každém turnaji prokázal vysoké herní kvality a ukázal se jako klasický turnajový hráč, který se umí soustředit na ty nejdůležitější mače a dokáže v nich ze sebe dostat to nejlepší.

Semifinalistou turnaje se stal David Gregor. V základní skupině ztratil David ve 3 zápasech pouze 2 gamy. Ani v osmifinále neměl David větší problém vyřadit Zdendu Botka. Ve čtvrtfinále ale narazila kosa na kámen. Obhájce turnajového prvenství z prosincového singlového turnaje Dan Kosťun není žádné tenisové ořezávátko. Na kurtu se strhla skutečně nefalšovaná tenisová bitva, kde jste měli možnost vidět naprosto vše, co v tenisovém mači můžete vidět. Úžasné údery z obou stran, skvělé servisy, fantastické kraťasy a voleje a také neustálé zvraty ve vývoji skóre. Dan Kosťun měl několikrát možnost zápas ukončit, ale nestalo se tak. Zápas dospěl do zkrácené hry, kterou pro sebe rozhodl o pouhé 3 míče David Gregor. Byl to zápas jako hrom. Dan Kosťun ke konci zápasu téměř nemohl běhat, kolik ho stál sil. Přesto Dan bojoval statečně až do úplného konce i za cenu, že tam nechá duši. David zaznamenal největší výhru v celém turnaji, kterou pak již v semifinále ani v zápase o 3. místo nezopakoval. Přesto je pro Davida postup mezi 4 nejlepší hráče ze 16 zúčastněných obrovským úspěchem.

Masopust v duchu brazilského karnevalu v Novém Boru.
OBRAZEM: Ohlédnutí za masopustem v Novém Boru

Obrovskou pochvalu zaslouží také poražení čtvrtfinalisté. Dan Kosťun obhajoval turnajový titul z prosince 2021, ale obhajoba mu nevyšla podle jeho představ. Již ve skupině sehrál vítězný tie break se Sašou Vítkem. Prohra ve čtvrtfinále s Davidem Gregorem byla velmi těsná a Dan tak turnaj opustil se vztyčenou hlavou. V žebříčku z obou singlových turnajů obsadil krásné 3. místo a to je důkaz nesporně vysoké kvality. Velký výkon v celém turnaji předvedl také Petr Bartoníček. Je neskutečné, co dokáže vydržet dobře trénovaný člověk. Péťa v sobotu běžel závodně pražský půlmaratón – cca 21 km. Takto rozběhaný nastoupil do našeho singlového turnaje a dokázal hned ve 2 zápasech po sobě doslova vypráskat z kurtu Pavla Zemance a Marka Svobodu. Péťa v turnaji řádil i nadále až do doby, kdy ve čtvrtfinále narazil na Pavla Pekárka. I přes neskutečně kvalitní výkon nakonec Péťa v zápase s Pekym neuhrál koncovku mače a do bojů o poháry se nedostal. Přesto klobouk dolů, velká gratulace a také velké poděkování za předvedenou hru a výkon.

Obrovskou kvalitu v turnaji ukázal také Aleš Radoňský. Až do čtvrtfinále stejně jako Péťa Bartoníček nenašel Aleš přemožitele. V souboji o postup do pohárových bojů skončil Aleš na raketě Marka Svobody. Přesto další skvělý výkon a úžasný přístup ke hře v podání Aleše Radoňského! Super výkon Aleši! Zapomenout nelze ani na Pavla Zemance. Celý turnaj rozehrál Pavel prohrou s bratrem Petrem Bartoníčkem. Pak ale Pavel našel svoji hru, kdy dokázal v dalších 3 zápasech porazit velmi kvalitní hráče, např. Marka Svobodu. V osmifinále měl ale Pavel Zemanec namále, kdy nechybělo mnoho a do čtvrtfinále turnaje vůbec nepostoupil. V zápase s Michalem Uhlířem se Pavel dostal až do stavu 4:5 a 15:40 při svém servisu. Přesto se Pavel z této situace nakonec dokázal dostat a postup mezi 8 nejlepších hráčů po velkém boji si nakonec uhrál. Těžký mač v osmifinále ale Pavlovi sebral dost sil. Ve čtvrtfinále narazil na rozjetého Martina Jeřábka, který na Pavla nastoupil se zcela jinou tenisovou hrou. Pavel se tak do bojů o poháry neprobojoval, ale ukázal, že je pro každého hráče vždy těžkým a obávaným soupeřem.

Osmifinále našeho turnaje tradičně posílá vítěze do horního pavouka a poražení pak hrají dolního pavouka. Před začátkem play off z turnaje odstoupil Saša Vítek, který se necítil po zdravotní stránce nejlépe. Místo Saši pak zaujal jeho kamarád a přihlížející hráč Honza Daniel. Udělali jsme to hlavně proto, aby hráči nepřicházeli o zápasy tím, že se jednomu z nich udělá nevolno nebo nemůže pokračovat z jiných důvodů. Honza se kvalitou hry přibližuje výkonnosti Saši Vítka. Byla to tedy rovnocenná náhrada a hráči v turnaji s tím navíc neměli problém. Honza sice prohrál hned 1. mač v osmifinále s nejlepším hráčem turnaje Pavlem Pekárkem, pak ale oprášil svoje tenisové zbraně a začal na kurtu dominovat. V dolním pavouku postupně vyřadil Filipa Havlase, Martina Maixnera a ve finále se více zapotil s Lubošem Kvapilem. Honza Daniel tak s velkým přehledem vyhrál spodního pavouka a odnesl si krásný zlatý pohár. Honza se k nám vrátil po dlouhé herní pauze způsobené zlomenou nohou. Jsme tomu moc rádi a Honzovi přejeme, aby se ho již zdraví drželo, neopouštělo a aby se zase brzy k nám na nějaký turnaj vrátil.

Dokský a starosplavský masopust 2022.
OBRAZEM: Ohlédnutí za Dokským a starosplavským masopustem

Ve finále dolního pavouka se zcela zaslouženě objevil velký tenisový talent z města Chomutov Luboš Kvapil. Kvalita hry Luboše má stoupající tendenci. Specialitou Lubošovi hry je, že hraje obouručné údery jak z forhendu, tak z bekhendu. Na kurt Vám tak lítají trochu netypické míče, které je někdy velmi obtížné vracet na druhou stranu kurtu. Luboš se s kvalitou soupeřů popasoval velmi dobře. Žádný soupeř Luboše na kurtu vyloženě nevypráskal. Luboš v dolním pavouku přešel přes Zdendu Botka a Michala Uhlíře, se kterým svedl na kurtu velkou bitvu. Stříbrný pohár za postup do finále dolního pavouka je tak ve správných rukou.

Celkové 3. místo v dolním pavouku obsadil Martin Maixner. V turnaji předvedl Martin neskutečně kvalitní výkon se skvělými výsledky. Už ve skupině dokázal Martin vyhrát 2 mače i když to nebylo nijak lehké. V osmifinále narazil na Marka Svobodu, kterého trápil na prosincovém turnaji, kdy se dostal do vedení 5:2 a měl možnost zápas ukončit. V dubnové odvetě si ale Marek již nenechal od Martina vnutit jeho styl hry a Martina do horního pavouka nepustil. Martin si ale vše vynahradil v dolním pavouku, kdy sice v semifinále prohrál s Honzou Danielem, ale v zápase o 3. místo porazil Michala Uhlíře. Určitě skvělý výkon a Martinovi patří velká gratulace za celý turnaj.

Semifinalistou dolního pavouka, který si také odvezl malou drobnost na památku se stal Michal Uhlíř. Je to ale velká smůla, protože Michalovi stačilo zahrát o jeden dobrý míček navíc, a mohl si zahrát čtvrtfinále horního pavouka. V osmifinále vedl nad Pavlem Zemancem 5:4 a 40:15. V takových chvílích se méně zkušeným hráčům může stát, že najednou si uvědomí, že mohou porazit opravdu kvalitního soupeře a dostat se mezi elitní hráče.

Školáci z Dubé nahlédli do světa nevidomých.
FOTO: Školáci z Dubé nahlédli do světa nevidomých

Je škoda, že v rozhodující chvíli si Michal pro výhru nešel stejným způsobem, jako v předchozím průběhu mače. Hra na jistotu při mečbolech úspěch nepřináší. Jen tím pomůžete soupeři a postavíte ho na nohy. To se také stalo. Michal zápas nakonec prohrál. Je to ale cenná zkušenost pro další mače i pro všechny ostatní hráče. Zápas není vyhraný, dokud neuhrajete poslední míč. A pokud při posledním míči hrajete údržbu a čekáte, že se soupeř porazí sám, tak to ta největší chyba. Nikdo nechce prohrát, a proto ani poslední míč nemůžete hrát na jistotu. Michal si určitě bude tento zápas ještě dlouho pamatovat. Rozhodně ale na turnaji předvedl svoje maximum a nemá se tak za celkový výkon v turnaji proč stydět. Takový je někdy sport. Na Michala velká tenisová výhra určitě čeká a brzy se jí také dočká.

Závěrem chci pochválit ještě Zdendu Botka, Filipa Havlase a Jindru Webera. Všichni tito 3 borci odehráli v turnaji skvělé mače. Postupně se každým mačem zlepšovali. Na soupeře to tentokrát nestačilo. Přesto není potřeba být smutný. Dali jste do zápasů vše co ve vás bylo a to je ta nejlepší cesta k dalšímu zvyšování vaší tenisové výkonnosti. Věřím, že si zahrajete další skvělé mače a brzy se i vy dočkáte velkých výher. Posledním hráčem, který si zaslouží ocenění je Vladimír Jerman. Vláďa je nesporně kvalitní hráč, který má na to hrát opravdu skvělé zápasy s kvalitními soupeři. Na turnaji to dokázal např. v zápase s Alešem Radoňským, kdy měl na Aleše náskok 5:3 a 40:15 při svém servisu.

Vláďovi k výhře nakonec nestačili ani 4 mečboly při svém podání. Aleš nakonec zápas otočil a vyhrál 7:5. Smutné na tom je, že Vláďa pak nenastoupil do čtvrtfinále dolního pavouka. Není to úplně správný přístup. Hrát dolního pavouka není žádná ostuda a hráč by měl umět přijmout i fakt, že se mu na turnaji nepodaří postoupit mezi 8 nejlepších hráčů. Pokud je soupeř lepší, tak se nedá nic dělat. Je potřeba umět počítat i s tím, že se Vám na turnaji nemusí podařit vyhrát ty nejdůležitější mače. Důležité je ale ukázat také úctu k pořadatelům i soupeřům, kteří si chtějí za svoje startovné zahrát hodně zápasů.

Autodrom Rally Série měla na programu poslední závod.
V Sosnové je dobojováno. Série se příští rok rozšíří o další závody

Závěrem chci ještě jednou poděkovat všem hráčům v turnaji za skvělou hru a fantastické mače. Velmi chci ocenit také další hráče, kteří dorazili na turnaj se aspoň podívat a to Luboše Švarce, Milana Voseckého a Honzu Kosťuna. Je důležité, že tahle parta spolu drží a kdykoliv jen může, tak se sejde! Jsme rádi, že tu máme tolik skvělých lidí, na které se můžeme spolehnout, jsou schopní udělat si vzájemnou pohodu a umí si užít turnaj i po společenské stránce. Do naší party zapadne každý rekreační hráč, který si chce stejně jako my zahrát a chce si odpočinout od každodenních starostí. U nás získáte vždy hodně pozitivní energie. Přijďte proto i vy mezi nás a přijďte si zahrát spolu s námi! Rádi vás tu uvidíme! Informace najdete na stránkách www.tennisfamilly.com.

Zdeněk Hykš, spolek Tenisová rodina