Fenomén šlechtictví provázel společnost po staletí a v zemích rakousko-uherské monarchie posléze vyústil v pokles jeho prestiže, daný společenským vývojem po roce 1848 a způsobený stále snadnějšími podmínkami pro získání nobilitace v období tzv. „ dlouhého“ 19. století. Dějinám této doby se věnuje prof. PhDr. Jan Županič - jeho kniha s názvem Habsburská šlechta: Proměna elit podunajské monarchie v dlouhém devatenáctém století - je informativní hodnotou dané problematiky a svým rozsahem ojedinělá.

Na téměř devíti stovkách stran formátu A4 se v šestnácti kapitolách (obsahujících mnoho podkapitol a na konci jednotlivě doplněných o podrobný poznámkový aparát) lze do nejmenších podrobností seznámit se strukturami procesu nobilitace, hierarchie šlechtických titulů, vojenských i civilních řádů a podmínek jejich udílení, nobilitace žen či osob dle jiné konfese než katolické, kategorizace šlechty (podnikatelská, taláru, duchovenstvo) – vše rozděleno i dle zemského uspořádání.

Nechybí analýza právní problematiky případů zisku i ztráty a dobrovolné rezignace na šlechtictví. Objevně se jeví zejména pasáže vysvětlující tzv. systematizované šlechtictví i okolnosti ohledně nobilitací schválených císařem Karlem I. (právně problematických v období 28. října – 11. listopadu 1918 a následně po dobu jeho pobytu v exilu).

Popsány jsou osudy významných osob, jejichž zásluhy zakládaly důvod k povýšení do šlechtického stavu a držbě erbu i jejich úsilí (v některých případech i za cenu nepříjemností s podvodnými genealogy, kteří měli pomoci prokázat dříve údajně ztracené šlechtictví), které někdy nebylo úspěšné.

Kapela 4FU (Four fingers up) vystupující na Škole rocku.
Českou Lípou opět zněla hudba mladých umělců Školy rocku

Část textu se skládá z příběhů Čechů, Moravanů a Slezanů (ve smyslu zemském i národnostním), které nobilitace neminula - mezi oceněnými byli např. podnikatel v textilním průmyslu Josef Bartoň, malíř Václav Brožík, přírodovědec Jan Evangelista Purkyně, politik František Ladislav Rieger, podnikatel ve strojírenství František Ringhoffer, podnikatel v poštovnictví Václav Špaček, architekt Josef Zítek aj. Podrobně zmíněny jsou i případy možných nobilitací, ovlivněných politickými souvislostmi - např. historik František Palacký se nositelem šlechtického titulu z vlastní vůle nestal …

Text publikace je doplněn fotografiemi dobových portrétů a šlechtických sídel. Nejvyšší absolutorium si však zaslouží množství precizních tabulek a grafů, které nobilitace statisticky sčítají z mnoha náhledů a jsou jasné i laikům. Vrcholem vizualizace knihy je mnoho erbů nakreslených v černobílé podobě (jiná varianta zřejmě nebyla možná) Michalem Fialou, který prokazuje svoje výtvarné mistrovství – jeho styl tenké linky umožňuje vnímat každý detail jednotlivých kreseb (barevné erby lze zhlédnout na www.novanobilitas.eu).

Pokud v této knize plné údajů nelze nalézt popis konkrétního životního osudu a okolností vedoucích k nobilitaci významné či zajímavé osobnosti, pak toto konstatování se zdá být subjektivním, záleží na zájmu čtenářů – např. mezi osobami zmíněnými v souvislosti s mexickým dvorem císaře Maxmiliána chybí lékárník František Kaska, který se zasloužil o opětovné prohloubení rakousko-mexických diplomatických styků a v Mexiku se stal honorárním konzulem - byl nobilitován císařským rozhodnutím ze dne 6. srpna 1901.

Kniha Habsburská šlechta: Proměna elit podunajské monarchie v dlouhém devatenáctém století je bezpochyby výjimečná - lze říci, že se jedná o autorovo celoživotní dílo. Oba pánové - Jan Županič a Michal Fiala - si zaslouží velký respekt a uznání patří všem, kdo umožnili vydání této publikace.

Jan Županič - Habsburská šlechta: Proměna elit podunajské monarchie v dlouhém devatenáctém století, ISBN: 978-80-86781-44-0, 896 str., 1. vyd., Nakladatelství Pankrác v Praze, rok 2023.