Promořenost, postup očkování a téměř letní počasí posílilo naši imunitu. Nezaváhali jsme! První letošní akcí pro náš hornický spolek ze Stráže pod Ralskem byl malý výlet do Českého Švýcarska, do Jánské, prohlédnout si podzemní labyrint bývalého vojenského skladu pohonných hmot.

Po té co říčka Kamenice opustí Českou Kamenici, pokračuje hlubokým, romantickým, skalami lemovaným Rabštejnským údolím, dál přes Jánskou a Srbskou Kamenici do srdce národního parku, kde ústí do Labe. Již v 17. století tu stojí mlýn a bělidlo. V první polovině 19. století tu již je i několik přádelen, které postupně skupuje Franc Preidel. Po jeho smrti roku 1889 se stal universálním dědicem jeho synovec Emanuel Karsch.

Přes různé peripetie během první světové války, vzniku Československa a záboru Sudet Německem se výroba udržela až do roku 1941. K 1. říjnu 1942 byl celý komplex zabaven německým státem a předán firmě "Weser" Flugzeubau G.m.b. H. Brémen. Firma Weser vyráběla letadla Junkers, Messerschmidt a Focke-Wulf. Od roku 1938 hlavně střemhlavý bombardér Stuka (Junkers 87) a dvou motorový vodní letoun Dornier Do 18.

Po náletu britských bombardérů na Brémy 5. září 1942, bylo rozhodnuto o přesunu dílen pro výrobu obráběných součástek Ju 87. do Rabštejnského údolí. Počátkem roku 1944, po té co se nálety 8. a 15. americké letky soustředily na německý letecký průmysl, ustavil ministr zbrojení a válečné výroby Albert Speer k 1. březnu 1944. tzv. Jägerstab. Zajistit protileteckou obranu podniků - především ji převést do podzemí.

V prostoru Rabštejn - Jánská měly vzniknout dva výrobní komplexy, každý o ploše 40000 m2 a protiletecký kryt o ploše 2500 m2. Během léta 1944 započala v Rabštejně výstavba pobočky koncentračního tábora Flossenbürg označované jako Aussenkomando Rabštejn. Počet vězňů byl udržován na 630 - 690 mužů. Ti byli využíváni k nejtěžší práci při ražbě štol. Práce běžely až do 7. května 1945. 6. 5. opustilo místo vedení prací, 8. 5. odchází další osazenstvo tábora a 9. 5. zmizeli i strážní. Vězni jsou volní a odchází do České Kamenice.

Z koncentračního tábora se záhy stal tábor internační, jeho noví dozorci si vůbec nezadali s těmi minulými a k 11. 4. 1946 byl tábor přeměněn na sběrné středisko pro Němce určené k odsunu. 25. 9. 1946 byl tábor definitivně zrušen. 30. června 1952 je umístěn v Rabštejně hlavní sklad ženijní munice a do údolí se opět vrací armáda.

Po roce 1968 byl prostor rozdělen na dvě části, jednu využívala naše a druhou sovětská okupační armáda. Po roce 1991 a odchodu sovětských vojsk zůstaly podzemní prostory opuštěny a došlo k postupnému vyrabování veškerého vybavení. Po roce 2000. zřizuje místní sdružení v rabštejnské části stálou exposici dokumentující historii Rabštejna. Během války bylo vyraženo celkem 3500 metrů chodeb, po válce dalších 400 metrů. Dnes je přístupno 3725 metrů chodeb pěti větších systémů. Jánská část je ponechána svému osudu a tu jsme se vydali navštívit. Celková délka tohoto systému je 2065 metrů.

V podzemí bylo uloženo 12 velkokapacitních nádrží ve kterých bylo uskladněno téměř 8000 m3 PHM. Pohonné hmoty byly přiváděny potrubím z vlakové stanice Veselé pod Rabštejnem. Z dvanácti nádrží zbyly dvě volně uložené a dvě zazděné  vše ostatní kovové vybavení je dokonale vyrabované! Nicméně, tento labyrint působí opravdu monumentálně a je velká škoda, že zatím nenašel smysluplné využití. Snad se někdy dočká - beton je velice kvalitní.

Po té co jsme si prošli celý systém skladu PHM, vlezli jsme do krátké nedokončené štoly, která měla ústit do skladu z údolí Olešničky. Zde nás přivítali dva ospalí netopýři a dva vrápenci malí. Konečně jsme vystoupali divokým údolím, kterým vedlo tankovací potrubí až k nádraží Veselé pod Rabštejnem. Bohužel nádraží je zbourané a je tu jen malá plechová zastávka. Kousek vedle je náletem zarostlé torzo budovy přečerpávací stanice PHM pro sklad v Jánské. Krásný výlet se vydařil a my se po dlouhé době opět nabili novou energií. Zdař Bůh.

za Hornicko-Historický spolek pod Ralskem M. Janošek