Obecně převažuje názor, že jde o souvislost s oteplováním klimatu. Ve Střední Evropě převažovaly v lesích smrkové monokultury. Smrk dával majitelům největší výnos, což je zkušenost posledních dvou staletí.

Dnes jsme v situaci, že musíme chtě nechtě těžit i z předmýtního věku v celých porostech, abychom lavinovitého šíření škůdců zastavili, nebo alespoň zabrzdili. A tak je ve Střední Evropě přebytek nezpracované smrkové kulatiny, kterou obchodníci vyvážejí do Číny. Přebytek smrkové kulatiny tlačí ceny dolů a tak se vlastníci lesů dostávají do finančních potíží. Les musí být 100 roků pěstován, aby potom mohly být prodány kmeny. Les vyžaduje každoroční péči od vysázení desetkrát více stromků, z nichž potom bude na prodej jen jedna desetina kusů ve stoletých rozměrech. Mladé kultury nutno ožínat, aby je nedusila buřeň a před každou zimou ošetřovat nátěrem jednotlivé vršky, aby je neokousala lesní zvěř. Následují výchovné zásahy prořezávkami tak, aby se na porostu vytvořil zápoj korun. Současně se odstraňují jedinci chřadnoucí, nebo souše.

To všechno je práce a materiál, které musí lesník vynaložit, aby za 100 120 roků mohl jeho nástupce vytěžené dříví prodat. Aktuální lesníci sklízejí plody práce těch dvou-tří generací před nimi, takový je zákon pěstování lesa. Současná situace, kdy v důsledku působení kůrovců ubývají porosty, za jejichž prodej jsme mohli získávat peníze za 10, 30, či 70 roků. Na první pohled jde o situaci katastrofální. Dnešní situace s vodou je v Evropě svízelná a bez lesů by byla ještě horší, neboli platí, že v zájmu přežití musíme lesní porosty obnovovat, aby nás naši vnuci a pravnuci neproklínali.

Město Česká Lípa vlastní 630 hektarů lesů a to na velkém počtu parcel tak, jak se do jeho vlastnictví dostávaly. V roce 2002 vznikla Společnost Městské lesy Česká Lípa, která spravuje navrácený lesní majetek ve smyslu Lesního zákona.

Také českolipský lesní majetek trpí ataky kůrovce a vedení společnosti se s tím potýká. Náš lesní majetek vykazuje menší podíl smrkových a borovicových monokultur, než to je obvyklé u většiny vlastníků. Naše lesy mají i významný podíl dubu ve všech věkových skupinách. Užitkové dubové dříví se dobře prodává, ale jeho prodej vykazuje rok od roku výkyvy. Zásadou našeho hospodaření je těžba na předem dohodnutý prodej, což je u jehličnaté kulatiny rovnoměrnější.

My máme zatím škůdce z říše hmyzu hlavně na smrkových porostech a jsou to lýkožrout smrkový a lýkožrout lesklý. První je zaměřen na stromy 80leté a starší, druhý na stromy věku do 50 roků. Lýkožrout si v lese vybírá především stromy oslabené, chřadnoucí. Jehličnaté stromy se brání tím, že v lýku vyvrtané otvory s nakladenými vajíčky, zalévají vlastní pryskyřicí. Strom, který „není v kondici“ nemá sílu na tvorbu rezervy pro horší časy. Opakovaná horká léta a málo dešťových srážek stromy oslabují.

Boj s kůrovci je v současné situaci záležitostí přežití lesů. Majitelům bude muset pomoci stát, protože bez lesů by se postupně zhroutilo zemědělství. Nejsme v tom problému sami, je to věc budoucnosti celé Střední Evropy.

Jaromír Štrumfa