V sobotu 13. června se již počtvrté setkaly stovky občanů na osmi místech na zelené hranici. Dvě tato místa byla na bavorsko-české, pět na sasko-české hranici (včetně česko-polsko-německého trojzemí), další setkání se uskutečnilo na česko-polské hranici.

Tato čtvrtá Sobota pro sousedství se poprvé z větší části konala v otevřeném hraničním režimu. Podle Jana Kvapila, jednoho ze zakladatelů této mezinárodní iniciativy, přineslo ukončení restrikcí hlavně úlevu: „Konečně máme za sebou tento absurdní výlet do 20. století.“ Nyní lze již opět bez problému a legálně navštěvovat přátele v sousední zemi. Ústecký germanista pokračuje: „Někteří lidé nám kladou otázku, zda vůbec ještě potřeba se takto setkávat. My jsme ale chtěli jednak oslavit otevření hranic a jednak si připomenout, že jsme zatím pouze dosáhli krátkodobého cíle.“

Mezinárodní občanská iniciativa Soboty pro sousedství se tudíž nyní chce zaměřit do budoucna. „Pro nás je zásadní, co se stane, když se objeví očekávaná druhá vlna pandemie,“ říká Helena Schiek, další z organizátorů setkání na saské hranici. „Nerozjede se poté opět nesmyslné uzavírání hranici? Naše vlády by se proto měly již nyní na tuto eventualitu připravit a společně koordinovat své případné kroky.“

I přes slavnostní náladu je proto nutná střízlivá analýza dění v uplynulých měsících, z čehož jasně vyplývá, že k zastavení koronavirové pandemie přispělo především dodržování tzv. sociálního odstupu – a ne „národnostního“ nebo „státního odstupu“.

„Během koronavirové krize národní státy selhaly,“ říká Christoph Mauerer z bavorské příhraniční obce Neukirchen b. Hl. Blut, jenž aktuálně pracuje a pobývá v Praze. „Mezi

sebou, na bilaterální úrovni vlády nebyly po dlouhé měsíce schopny najít praktická řešení pro statisíce svých občanů v příhraničních regionech a v zahraničí.“

Dobrovolníci z mezinárodní iniciativy proto vyzývají k posílení multilaterální spolupráce na úrovni Evropské unie a Schengenské úmluvy, která jediná občanům Evropské unie garantuje Evropu bez hraničních kontrol a restrikcí. „Vždyť svoboda cestování patří mezi čtyři základní svobody v Evropské unii,“ zdůrazňuje Barbora Špádová z Klatov, která se angažuje v sousedských setkáních na bavorsko-české hranici, přičemž pojem „svoboda cestování“ charakterizuje následovně: „Nám nejde ani tak o cestování na dovolenou, nýbrž o volný každodenní pohyb v postupně srůstajících příhraničních regionech. Vlastně by bylo mnohem vhodnější v této souvislosti hovořit o ‚svobodě pohybu‘“, dodává třicetiletá Špádová.

Novým střednědobým cílem mezinárodní iniciativy Soboty pro sousedství se tak stává zdůraznění významu otevřených hranic. Současně se ale dívá i do vzdálenější budoucnosti, neboť od mnoha účastníků setkání a pikniků na zelené hranici se ozývají hlasy, že by se rádi i po odeznění koronavirové pandemie dále setkávali. Ostatně tato myšlenka setkávání vzniklá na česko-saské hranici velice rychle našla následovníky i v dalších příhraničních regionech. „Tento koncept je prostě geniální a geniálně prostý,“ dodává Christoph Mauerer. „Lidé přicházejí z obou stran hranice, aby se někde uprostřed setkali. Proč by toto posilování sousedských vztahů nemělo fungovat i v budoucnosti?“

O posledním červnovém víkendu proto hodlají dobrovolníci z této iniciativy, kteří se zatím většinou znají pouze z facebookové komunikace, poprvé fyzicky setkat, aby při „strategické oslavě“ v severočeském Kulturním centru Řehlovice prodebatovali a načrtli formy a způsoby své budoucí angažovanosti.

Jan Kvapil