Krkavec je nápadný svým hlasovým projevem, když „hlásí“ svému druhovi, či družce a také ostatním obyvatelům lesa nežádoucí návštěvu, podobně jako sojka. Při sbírání borůvek mě trvalo dost dlouho, než jsem ho v letu zahlédl mezi korunami borovic. Musel jsem se obrátit na odborníka, jímž je Miroslav Honců. V loňském roce bylo těch pozorování málo, protože se borůvky neurodily kvůli suchu a houbařská sezóna trvala jen zhruba v měsíci říjnu.

Jezdívám často po cyklostezce Varhany a vloni na podzim jsem zaslechl krkavčí hlas zhruba na druhém kilometru, ale černého ptáka jsem nezahlédl. Letošní rok se vyznačil malými sněhovými srážkami a tak jen asi na dva lednové týdny vynechal jízdy na Varhanech. Počátkem února jsem ale krkavce zahlédl zrovna dva, když poletovali nade mnou a potom se vzdálili do nivy potoka Šporky. Opakovalo se to ještě jednou a měl jsem dojem, že šlo o přípravu k hnízdění, ale půlka února pro mne byla doba poněkud nezvyklá. V zimě a snášet vejce ?

V pořadu Českého rozhlasu 2 Meteor byli tihle časní zakladatelé ptačích rodin podrobně vylíčeni tak, že právě oni začínají, když ještě vládne kalendářní zima. Kromě krkavců byl ještě zmíněn výr velký a malinká křivka. Krkavci velcí a výři velcí se v zimě živí drobnými živočichy a nepohrdnou prý ani odpadky z lidských sídlišť.

V současnosti je všude kolem nás hodně hrabošů polních, kteří se vloni přemnožili. A tak si jen můžeme přát, aby černí obyvatelé lesů kolem Manušic a Horní Libchavy těch nežádoucích hrabošů zkonzumovali co nejvíc. Malinká křivka se živí semeny smrku a má k tomu příslušně tvarovaný zobáček, který ji dal druhové jméno. Smrkových šišek je zatím dostatek. Proto chápu ochránce přírody, že brzdí plošné nasazení chemie, která může zlikvidovat s myšmi i jejich konzumenty, krkavce a výry velké.

Jaromír Štrumfa, Česká Lípa