Počínaje obdobím pozdního středověku se dělostřelectvo mnohdy stalo rozhodujícím v polní bitvě či při obléhání strategicky důležitých objektů – válčící strany zpravidla disponovaly velkým počtem baterií děl, byť rozdílné ráže a kvality. Obdobím rozkvětu dělostřelectva se stala třicetiletá válka. V publikacích o historii vojenství novověku tvořily kapitoly věnované dělům a kanonýrům důležitou část konkrétních knih, ale pouze výjimečně vycházely tematicky specializované monografie. Jednou z nich je nyní kniha Mgr. Miroslava Skalníka Dělostřelectvo v době třicetileté války.

Rozsahem se jedná se o menší publikaci (120 str.). V jejím úvodu autor píše o svojí fascinaci dělostřeleckými reáliemi a zájmu o danou problematiku z pozice laika, posléze studenta historie a nyní odborníka. Tento osobitý rys dává knize výjimečný odstín kontinuity, neboť autor zdůrazňuje důležitost svých předchůdců, např. pplk. Eduarda Wagnera nebo PhDr. Petra Klučiny, pro vlastní badatelskou činnost.

Text je rozdělen do pěti kapitol, ve kterých je kompaktně popsán nejprve vznik, poté vývoj dělostřelectva v době před třicetiletou válkou, jeho úloha během bojů tohoto konfliktu a posléze nástin další perspektivy v následném období. Autorem je zmíněno, že základem knihy byla jeho bakalářská práce, později badatelsky doplněná a rozšířená do podoby úspěšně obhájené práce diplomové.

Značný prostor publikace vyplňuje početný soubor černobílých i barevných reprodukcí kvalitních uměleckých děl (z několika státních odborných institucí z České republiky i zahraničí a soukromého majetku, zejména ze sbírkových fondů hradu Český Šternberk) s tématikou bojů třicetileté války i medailony jejích významných velitelů – pro některé z nich bylo dělostřelectvo původním oborem jejich působnosti.

Mezi obzvlášť důkladně zpracované patří pasáže knihy věnované reformám dělostřelectva z podnětu švédského krále Gustava II. Adolfa, obléhacím operacím strategických měst a pevností (např. Plzeň armádou generála Mansfelda v roce 1618, Brno armádou generála Torstenssona v roce 1645, Tortona v bojích armád francouzského a španělského krále v roce 1643), včetně obrazového doprovodu. Také reáliím z prostředí sdíleného řadovými vojáky je věnován dostatek prostoru.

V závěrečné kapitole knihy je oprávněně zmíněn významný pobělohorský reformátor dělostřelectva kníže Josef Václav z Lichtenštejna. Chybí zde však informace o jeho předchůdci, kterým byl kníže Václav Eusebius z Lobkowicz – zkušený voják, diplomat a posléze prezident dvorské válečné rady. V období přelomu mezi závěrečnou etapou třicetileté války a nastolením míru se zabýval také problematikou dělostřelectva – v rodovém majetku se dosud nalézá unikátní soubor dochovaných dělostřeleckých maket (Lobkowiczké sbírky – Lobkowicz Events Management s.r.o.).

Kniha Dělostřelectvo v době třicetileté války plně náleží mezi dosud vydané svazky úspěšné edice Útrapy a hrůzy třicetileté války. Zájemcům poskytuje dostatek informací nutných k orientaci ve světě vojenství 17. století. Tehdy v bojích do osudů lidí poprvé ve značné míře „promlouvaly“ palné zbraně větších ráží - jejich smrtící potenciál byl mnohem ničivější než mušket a pistolí.

Miroslav Skalník: Dělostřelectvo v době třicetileté války, ISBN: 978-80-88030-55-3, 120 str., edice: Útrapy a hrůzy třicetileté války – sv. 8, 1. vyd., Bohumír Němec – Veduta, nakladatelství a vydavatelství - České Budějovice 2021. 

Stanislav Vaněk