Literární průvodce českým dvacátým stoletím, to je nová audiokniha Pražský slabikář: Od Kafky k Havlovi a zpět autora Alexandera Kaczorowského.

Hrabal to řekl za všechny: „Praha má pro každý den zázrak“. Uznávaný polský bohemista Alexander Kaczorowski se při pohledu na naše hlavní město nemůže vynadívat – a dokonce ani vynadivit. Multikulturní magie Prahy, která fascinovala už i opěvovatele typu Angela Ripellina či Petera Demetze, se podle něj v umění plně projevuje od roku 1913, kdy se tudy začal toulat stín zasmušilého Franze Kafky následovaný bouřlivákem Jaroslavem Haškem. Spletité cesty zdejší literatury tak ale pokračují i neštěstím světového Karla Čapka, pomýlením intelektuální levice, odchodem Ferdinanda Peroutky i Josefa Škvoreckého a ovšem také umlčováním dalších autorů „v likvidaci“ až k bojům o mravní prapodstatu Hrabalova či také Kunderova díla.

A tak Kaczorowského „slabikář pro dospělé“ však pouze a jen nepředkládá čtivé kapitoly z dějin moderního českého písemnictví zájemcům z řad Poláků, kteří chtějí znát více než jen pivo, ale nabízejí zázračné osvěžení paměti i nám. Vždyť doma – a to všichni víme - není nikdo prorokem. Zvlášť v pupku Evropy, jenž si v posledních neuralgických sto letech prošel mnoha absurditami ale i četnými frustracemi.

Lyžníci v Loužnici na Jablonecku.
Lyžníci v akci! Podívejte, jak si lidé užívali zasněžené hory v dobách minulých

Mezi zkušenými tvůrci polské školy literární reportáže, která tak ráda komentuje český cvrkot, je jistě Alexander Kaczorowski vážně asi nejvlídnější pozorovatel. Prahu zbožňuje. Dokonce tvrdí: „Kdyby jí nebylo, museli bychom ji vymyslet.“

Polský novinář, esejista i překladatel Aleksander Kaczorowski (*1969) se věnuje české literatuře, napsal knihy o Václavu Havlovi, Bohumilu Hrabalovi i Otovi Pavlovi. Když se v roce 1990 vydal poprvé do Prahy, bylo to hlavně kvůli Hrabalovi. Chtěl vidět, kde spisovatel žil i tvořil, ale bohužel jeho dům na Palmovce už tehdy nestál… Svou lásku k české literatuře autor projevil právě v knize Pražský slabikář. Titul Od Kafky k Havlovi a zpět je čtivým průvodcem po nejdůležitějších autorech české literatury 20. století i osobním vyznáním. Jakkoli je kniha určena hlavně pro polské čtenáře a pro ty znalejší české nemusí přinášet nic nového, za přečtení stojí. To protože pohled zvenčí je vždy osvěžující. A kdo zas takový znalec není, najde tady spoustu zajímavých i vděčných informací.

Je to vlastně i malý průvodce po československých/českých dějinách 20. století, jak se zrcadlily v životě i díle Franze Kafky, Jaroslava Haška, Karla Čapka, Jiřího Weila, Johannese Urzidila, Ferdinanda Peroutky, Mileny Jesenské, Bohumila Hrabala, Jiřího Koláře, Josefa Škvoreckého, Milana Kundery (je mu tu věnována nejdelší kapitola, dosti kritická k jeho francouzsky psaným románům), Václava Havla i Oty Pavla.

Jan Kilián: Měšťan a šelma.
Recenze knihy: Měšťan a šelma od Jana Kiliána

„Zajímavá je kapitola Pražský trip o experimentech s LSD v Československu v 60. letech anebo poslední kapitola Pražský hřbitov, v níž se vracíme zase ke Kafkovi i pražské německé literatuře a kde se objeví i Umberto Eco. Je tu spousta zajímavých i absurdních historek a výstižných charakteristik díla našich významných autorů. Třeba se mi líbí to o Hrabalově tvorbě, podle autora "geniální směsice intelektuální provokace, klauniády i obyčejné – a v literatuře tak vzácné – lidské vřelosti, krásy odhalované hned za rohem i chaplinovské nostalgie. A především smyslu pro humor…" hodnotí knihu Milan 4793.

Radek Strnad