Autorka čerpá z vlastních dlouholetých zkušeností z českého i zahraničního filmového prostředí. Čtivým způsobem zprostředkovává studentům herectví a režie i všem dalším zájemcům hlavní herecké školy i vlastní metody a poznatky z praxe. Text protkává citacemi významných osobností kinematografie.

Věnuje se rozdílům mezi divadelním a filmovým herectvím, spolupráci herce s režisérem, přípravě na roli prostřednictvím vlastní metody „Pět pé“, kterou v knize představuje, a seznamuje čtenáře také s prostředím a nepsanými pravidly castingů. Text přitom prokládá zákulisními příběhy ze své bohaté kariéry. Jejími vlastními slovy: „Přála jsem si, aby mé poznatky byly nejen poučné, ale i zábavné. A bylo by i hloupé, abych po padesáti letech v profesi nebyla občas takříkajíc osobní.“

Dagmar Bláhová po absolutoriu DAMU v roce 1971 hrála v několika filmech (…a pozdravuji vlaštovky, Hra o jablko a další) a vystupovala pohostinsky v divadlech malých forem (například Semafor, Ypsilonka či Husa na provázku). V roce 1980 se odstěhovala do Austrálie, kde účinkovala ve filmech, ale věnovala se i divadelnímu herectví a režii, mj. pro Sydney Opera House.

Po návratu do Česka v roce 1997 začala učit na FAMU, později založila a 16 let vedla Intimní divadlo Bláhové Dáši, pro které přeložila do češtiny několik divadelních her převážně australských autorů. Nadále se věnuje také filmovému a seriálovému herectví a pedagogicky působí na FAMU, kde vyučuje v programu FAMU International adepty režie, kterým ukazuje perspektivu herce.

Eva Zavřelová, AMU