Jeskyně za dob válek sloužila jako úkryt, což dokládá nápis „21. 12. 1741“ zasazený do vyrytého srdcovitého štítu, jehož cípy tvoří písmeno W, které značilo rod Valdštejnů.

Neúnavný vlastivědný badatel a historik, profesor českolipského gymnázia a kněz Řádu sv. Augustina Anton Amand Paudler ve svém díle Die Brandenburgerhöhle z roku 1878 uvádí, že při pruském vpádu roku 1866 v jeskyni lidé z Jestřebí po několik dní ukrývali své nejcennější koně.

Podle legendy se v Braniborské jeskyni schovávali také loupežníci, možná i „strašný lesů pán“ z Máchova Máje. V dnešní době využívají převis jako bivak trempové.

Pokud se k jeskyni návštěvníci vydají, cesta je zavede do málo objevených roklin, kde je i v parných letních měsících příjemný chládek a pološero. V jejích horních částech je místy obtížný terén vyžadující šikovnost a dobrou obuv. Je tam řada zajímavých skalních útvarů, mj. i nepravých jeskyní – převisů. Výlet je však vhodný i pro rodiny s dětmi i seniory.

Filip Trdla, Liberecký kraj