Ostříhat bující keře je občas nutné. Nedělejte to však v této době. V hustých větvích je nyní spousta ptačích hnízd s vajíčky či mláďaty. Ne vždy si jich všimnete včas a po ostříhání větví, které je kryjí před predátory je už pozdě. Mláďata se pak většinou stávají snadnou kořistí predátorů. Ve městech jsou jimi zejména straky.

Lidé se v této době rovněž pouštějí do kácení či ořezávání stromů. U ovocných stromů to na svých zahradách mohou dělat kdykoliv a bez povolení, ale nesmí přitom ohrozit chráněné živočichy. Přitom lze nyní skoro v každé, i nenápadné dutině takové živočichy najít – ptáky, veverky, netopýry. Ne zřídka pak obyvatelé takto zničených hnízd končí v záchranných stanicích.

Někdy přinesou lidé do stanice i celé hnízdo s mláďaty. Přidělávají tak záchranářům obrovské množství starostí, aby se jimi vypiplaná mláďata mohla po čase vrátit do přírody. Obětmi kácení stromu se nedávno například stali 3 špačci obecní, kteří byli přijati do záchranné stanice ve Vlašimi. Nálezce je tam odvezl i s kusem kmene, v jehož dutině se nacházelo hnízdo s mláďaty. Nyní jsou v péči ošetřovatelů a jejich osud je prozatím nejistý.

Dalším nebezpečím pro mláďata je sečení. Na rozdíl od ořezávání dřevin se se sečením trávy počkat nedá. Tragédie, o kterých už se dneska ví, se odehrávají na loukách, kde superrychlé sekačky zemědělců ve velkém likvidují malá (nejen) srnčata. Akce dobrovolníků vyhledávajících ležící srnčata těsně před sklizní dnes už dokonce s pomocí dronů sice přibývají, ale tuto srnčí katastrofu nezastaví. To snad jednou dokážou až termočidla umístěná přímo na sekačkách, propojená s jejich brzdami.

Leč podobné, i když menší tragédie se odehrávají i na zahradách. Při sečení trávy by měl mít každý sekáč oči nastražené, aby včas zastavil, spatří-li před sebou ptáče či třeba mládě ježka. Móda robotických sekaček navíc tuto situaci komplikuje. Mládě před nimi prostě neuhne a sekačka před ním prostě nezastaví. Pustit robotickou sekačku do trávy v noci je vůči divokým zvířatům ještě bezohlednější, protože pak neohrozí jen mláďata ale i dospělé noční živočichy, třeba ježky nebo žáby.

Zvířata po takových střetech se do záchranných stanic většinou nedostanou. Protože nepřežijí… V loňském roce jich přesto stanice přijaly celkem 361, letos to bylo za prvních 5 měsíců celkem 137 zvířat.

Prioritou Národní sítě záchranných stanic je, aby se eliminovaly příčiny, kvůli kterým se do stanic zvířata dostávají. Ne vždy to samozřejmě jde, ale zrovna u ořezávání dřevin či sečení trávy by to jít mělo!

Chcete-li podpořit záchranné stanice v jejich činnosti, můžete tak učinit přes náš darovací portál sbírky Zvíře v nouzi. A pokud chcete záchranným stanicím opravdu udělat radost, buďte ohleduplní ke zvířatům, která tu s námi žijí.

Alžběta Čechová, Český svaz ochránců přírody