Zámek byl dlouho v rukou obce a chátral. Z původního vybavení nezbylo vlastně nic a roky, kdy sloužil jako vojenský sklad, se na něm krutě podepsaly. Když ho roku 2010 koupil podnikatel, fotograf a cestovatel Oldřich Kilián, byla to ruina plná harampádí. Už další rok se však otevřela jeho malá část pro veřejnost. Nebylo zde nic původního co ukázat a tak pan Kilián vybavil zámek sbírkou ze svých cest, čímž vytvořil originální etnografickou expozici.

Divadelní organizátorka, scénáristka a princezna Zdena, tehdy Dařílková, se na zámek dostala vlastně náhodou. Na zámku bylo potřeba udělat spoustu práce a tak zde ze začátku pomáhala jako dobrovolnice. Myla podlahu, zametala, později hrála během historicko-etnografických prohlídek na flétnu a po nějaké době převzala práci průvodkyně. Mezi tím s partou spolužáků z českolipského gymnázia začala s tradicí strašidel na zámku, která přetrvává dodnes. Roku 2012 se uskutečnila první strašidla, což umožnilo vznik Princezninu pohádkovému divadlu.

Rok co rok divadlo rostlo, zámek se opravoval a areál zveleboval. Uplynul nějaký čas a princezna už byla na zámku jako doma. Roku 2018 se Zdena Dařílková stala Zdenou Kiliánovou. Z dobrovolnice, která myla podlahu, se tedy stala zámecké paní, která se živí psaním pohádek.

Letos se uskutečnil již osmý ročník strašidel na zámku a opět se rozšířil počet návštěvníků i atrakcí.

Jednou z úspěšných akcí loňské sezony byl již osmý ročník Strašidel na zámku. A opět se rozšířil počet návštěvníků i atrakcí. Nově je zde otevřena rozsáhlá stezka odvahy, procházející zámeckým parkem, na které mohou děti přes den plnit úkoly a dostat sladkou odměnu a když se zešeří, potemní i duch celé stezky, která se teprve tehdy stává strašidelnou. Oproti minulému roku přibylo i občerstvení, takže se zde můžete posilnit bramborákem, dortíkem, kávou nebo čajíkem. A novou ohnivou show ocenili nejen děti.

Mimo nové atrakce tu jsou stále ty původní, jen lepší a lepší. Mezi ně patří například strašidelná prohlídka sklepení, pohádková prohlídka zámku, nebo hlavní pohádka, která děti doslova vtáhne do děje. Stává se, že přes křik dětí, vysvětlujících nově příchozím postavám, co mají dělat, není téměř slyšet herce. 

Václav Pokorný