Už nejsme ghetto. Z mosteckého Chanova znějí hlasy o proměně

Plačící dívku kolemjdoucí ignorovali. Pomohla jí poštovní doručovatelka

Podle mosteckého radního Jiřího Nedvěda (ProMost) by se Chanovu už nemělo říkat ghetto, protože celková situace na tomto městském sídlišti se oproti minulosti zlepšila a nelze ji srovnávat se zanedbaným košickým Luníkem. „Chanov je jiný level,“ řekl radní, který předsedá radničnímu výboru pro mapování a eliminaci negativních sociálních jevů. 

Cesta skutečně existuje

Přestože panelákový Chanov stále čelí vandalismu a chudobě, optimističtější postoje pronikají do nové debaty o budoucnosti mosteckého sídliště, kde žijí převážně Romové. Sílí hlasy, že velká část místní komunity je připravena jako nikdy předtím podílet se na odstraňování nešvarů.

„Jedenáct let se snažíme něco změnit a nyní vidíme, že opravdu existuje cesta,“ sdělil Petr Bažo z chanovského spolku Aver Roma, který z bývalé školky vytvořil komunitní volnočasové centrum, kde je i Knihovna Josefa Serinka s fondem romské literatury. 

Seniorka z Ústí přišla o manžela. Úřad prohlásil za mrtvou i ji

Pozitivní energie v Chanově si všimli také nezávislí odborníci, kteří v září uspořádali na sídlišti několikadenní participativní workshop. Organizace Architekti bez hranic, platforma pro současné umění Artyčok.TV a kolektiv Spolka s desítkami obyvatel a přizvaným botanikem mapovaly stav veřejného prostoru a zjišťovaly jeho nedostatky a potenciál. Akci, při které vznikly svépomocí lavičky, pocitová mapa Chanova a návrhy na rozvoj venkovních ploch, podpořila grantem Nadace české architektury a záštitu nad ní převzal mostecký primátor. 

Z říjnové prezentace výsledků například vyplynulo, že prázdná prostranství mezi domy potřebují zeleň, hrací prvky pro děti a místo pro setkávání. Vše by mělo být jednoduché, odolné a multifunkční, aby sloužilo lidem různého věku. K návrhům patří například vybudování parčíku, venkovní tělocvičny či stěny, která by sloužila k prolézání, šplhání i k promítání jako letní kino. Architekti a obyvatelé doporučili také obnovu zanedbané ovocné aleje mezi sídlištěm a silnicí I/13. „Stromy by potřebovaly omladit a nabízí se i výsadba nových. Bylo by moc pěkné, kdyby tento prostor zarostlý keři ožil,“ sdělil architekt Vojtěch Sigmund. 

Radní Nedvěd hodlá podpořit vznik studie na úpravu veřejného prostranství v Chanově. Pocitová mapa a některá doporučení z work-shopu by se mohly stát součástí městského plánování. Záměr zohledňuje i fakt, že část obyvatel nevěří, že se případné novinky podaří ochránit před vandaly. „Kvůli lepší udržitelnosti je vhodnější vše směřovat do centra sídliště, kde bude větší kontrola,“ sdělil Nedvěd. 

Doprava u Brněnské přehrady? Jedním slovem katastrofální, říká chatař

Paneláky v Chanově a většina pozemků patří městu Most. Obytnou zónu od okolního světa odděluje řeka Bílina, čistička odpadních vod, silnice I/13 a železnice. Do lokality vede jediná přístupová cesta, která je slepou ulicí. „Obyvatelé si prostorovou segregaci sídliště moc neuvědomují, ale z odborného pohledu je to velká nevýhoda,“ upozornil Sigmund. 

Udržitelnost Chanova je pro radnici klíčové, ale komplikované téma, které souvisí i s migrací rodin. Kromě revitalizace prostranství bude městská samospráva muset řešit i budoucnost bydlení. V plánu je demolice dalšího paneláku, kde zůstává jen pár domácností. Z výstavby kontejnerových bytů zatím sešlo kvůli vysokým nákladům. 

Už není to, co býval 

„Chanov už není to, co býval. Devastovaly ho předchozí generace. Dnešní děti, které se do Chanova narodily, domy nezničily a mají úplně jiné zájmy. Společnost se vyvíjí,“ upozornil František Nistor z Aver Roma. Spoléhá na systém domovníků, kteří podle něj musejí obhájit svou autoritu před nájemníky. „Postupně se to zlepšuje, ale změna trvá pomalu. Některé lidi nelze hned změnit,“ vysvětlil Nistor. 

Lepší okolí domů má motivovat lidi, aby v Chanově zůstali. „Veřejný prostor je velmi důležitý a pomáhá udržitelnosti sídliště, ale pomůže mnohem víc, když si veřejný prostor udělají místní obyvatelé sami, například vysazováním stromů a záhonů,“ řekl mostecký zastupitel a člen krajského výboru pro sociální věci, bezpečnost a sociálně vyloučené lokality Jan Hrubeš (Zelení). 

Úzkokolejka na Pelhřimovsku v problémech. Provoz je ztrátový, hrozí konec

Romové informovali, že mladí, kteří chtějí založit rodinu a v Chanově zůstat, nemají šanci dostat na sídlišti standardní byt, a proto hledají bydlení v Mostě. Řešení vidí ve zlepšování životních podmínek v Chanově. Tuto myšlenku dlouhodobě podporuje třeba romský předák Ján Chromý. „Je třeba opravit menší paneláky se zapojením místních obyvatel,“ uvedl. Radnice se takové rekonstrukci brání kvůli špatné zkušenosti z devastace. Letos však poskytla materiál na úpravu dvou vstupů do jednoho paneláku. Na stavbě pracovali Romové.