Podobný názor zastává i novoměstský horolezec Radek Jaroš. „Krajině to z pohledu vizuálního nečekaně a neuvěřitelně pomohlo. Třeba Malínská skála. Lidé mnohdy ani netušili, že se v lesním porostu nějaká skála nachází. A dnes je to monument viditelný z obrovské dálky,“ vyzdvihuje jeden příklad Radek Jaroš.

I jemu se líbí, že jsou skalní útvary z dálky viditelné. „Zatímco všude ve světě monumenty staví za miliony, tady je máme zdarma. Donedávna skryté v lesním porostu. Přestože se mi před pár lety, když kůrovcová kalamita začala, svíral žaludek, beru to teď spíš jako výzvu pro zdejší krajinu. Najednou se objevila nová údolí, nové pohledy, které jsme dříve neznali,“ komentuje vliv kůrovcové kalamity na vzezření Žďárských vrchů novoměstský horolezec.

Stavba vodopádu v Bezručových sadech v Olomouci 18. srpna a 12. září 2021
Vznikající vodopád vyvolal v Olomouci vlnu kritiky. Ošklivá roura už zmizela

Přestože je Radek Jaroš spojován spíše s horskými velikány, menší skalní bloky ve Žďárských vrších ho také přitahují. Místní skály má doslova v malíčku. „Nejraději mám Drátník a Čtyři palice. Tyto skály byly dříve jediné, ze kterých byl výhled. Ostatní byly utopené v lesích, což bylo škoda. Jsou to monumenty, které mají být vystavené na odiv,“ prohlašuje novoměstský horolezec.

„Už se těším na to, až kůrovec přijde na Devět skal a nahoře zmizí smrky, které brání vyhlídce na údolí řeky Svratky,“ dodává.

Kůrovec v podstatě pokračuje v tom, co začali už ochranáři. Ti již dříve představili svůj plán založený na postupném odkrývání vrcholových partií místních skal. „Chtěli jsme rozvolnit lesy v blízkosti skalních útvarů. Většina z nich byla obklopena smrčinami, vysoké smrky skály překrývaly. Měli jsme v úmyslu zachovat průhledy, tak aby skály zůstaly viditelné,“ potvrzuje šéf Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy Václav Hlaváč.

Skalník Franchetův roste na ostrůvku ve Dvořákově ulici v Hodoníně.
Pro budoucnost Hodonína. Rostliny denně vyčistí vzduch po padesáti autech

„Tento záměr jsme už začali realizovat v okolí Bílé a Malínské skály. Pak ale přišel kůrovec. Z obavy z jeho rychlého postupu jsme úmyslnou těžbu v okolí skalních útvarů prozatím raději zastavili. Kůrovec nás leckde předešel. Takže čekáme, jak se situace vyvine,“ pokračuje.

Dlouholeté neshody 

Mezi ochranáři a horolezci byly dlouholeté neshody. Jedni chtěli, aby u skalních útvarů panoval ničím nerušený klid, druzí zase toužili po skálách s celoročním lezením. Dnes se ale karta obrátila. Smířilo je kupodivu hnízdění některých ptačích druhů na skalních římsách.

„Na Drátníku a na Čtyřech palicích se už pravidelně objevují krkavci. Skálu vždycky v době hnízdění pro lezení uzavřeme. A musím říct, že horolezci jsou ukáznění a omezení respektují. Dokonce jsme se setkali s veskrze pozitivní reakcí ze strany horolezců. Sami nás upozorňovali na to, kde je potřeba upravit zapáskování, aby k rušení krkavců opravdu nedocházelo,“ libuje si Václav Hlaváč.

Inteligentní patník u silnice u Žebráků na Tachovsku.
Jak zabránit střetům vozů se zvěří? Pomoci by mohl inteligentní patník

„Sice bychom si tam rádi zalezli, ale respektujeme to. Taky by se nám nelíbilo, kdyby nám někdo pořád nakukoval do obýváku a rušil nás. Navíc je ve Žďárských vrších skal více, tak si prostě najdeme jinou,“ usmívá se Radim Kleczka z Ostravy, který spolu se svou lezeckou partou do Žďárských vrchů pravidelně jezdí.

Na Drátníku vyhnízdil krkavec úspěšně i v letošním roce. „Každoročně skalní útvary sledujeme, očekáváme i návrat sokola stěhovavého. Ve Svratecké hornatině už vyhnízdil, a to není tak daleko. Čekáme, kdy se objeví i u nás,“ doufá Václav Hlaváč.