Na věrnosti proslul jako jedna z hvězd Modrého kódu nebo jako hostující člen souboru Činoherního studia. V současnosti zápasí s ekonomickými dopady pandemie. Už by se rád vrátil na jeviště i obrazovky. Aktuálně se chystá postavit udírnu, aby mohl vlastnoručně vyrábět klobásy.

Hostujete v ústeckém Činoherním studiu, jaký jste si k němu vybudoval vztah, co pro vás znamená?
Činoherák (hlavně bar) byl v mých středoškolských letech mojí základnou. V prváku jsem tam dělal křoví v Romeovi a Julii. V průběhu let se tam vystřídaly soubory plné mých přátel z DAMU. Před dvěma lety jsem začal účinkovat v Čarodějově učni a těším se na další projekt.

Co Ústí samotné, jak jej vlastně vnímáte coby „Ústečák“, neodcizilo se vám?
Od 18 let jsem v Praze a do Ústí jsem se vracel v takových vlnách a pak zas dlouho nic. Hodně se změnilo. Teda ale ne dost. Hlavně co se magistrátu týče.

Působíte i na mezinárodním poli, co přesně děláte, nebo jste dělal a jak to pandemie ovlivnila?
Od roku 2001 jsem členem mnohonárodnostní divadelní kompanie NIE, se kterou jsem sjezdil kus světa. Ale teď se pochopitelně nejezdí a ani nezkouší, protože ani není možné se sejít a zkoušet. Třeba v Norsku nebo ve Stuttgartu, tak jak bylo naplánované.

Tomáš Měcháček
Herci nemohou hrát, tak hledají brigády. Třeba v nemocnici jako Tomáš Měcháček

Jak na vás reagovali pacienti ve vrchlabské nemocnici, kteří vás znají z Modrého kódu, či z reklamy na Air Bank?
Tak nejdřív se nevěřícně ptali a pak byli rádi, když mě za respirátorem vůbec poznali.

Jak jste si zvykal na situace, kdy jste musel pacienty přebalit, uklidit po nich, nakrmit je, jak nové to pro vás bylo?
Chvilku. Mám dvě malé děti, které taky přebaluji a před pár lety jsem se staral o babičku Olgu v LDN. Ale ta chvilka byla intenzivní, to ne, že ne.

Když jste viděl lidi, kteří si prošli utrpením s covidem-19, jak to na vás působilo, co byste řekl těm, co na „covid“ nevěří?
Ať jdou pomáhat na covid oddělení. Klidně bez ochranných pomůcek.

Zaměříme-li se na lékařský personál, jak na vás reagovali zdravotní sestry a lékaři?
Pár foteček, jinak nic dramatického.

Vaše působení ve Vrchlabí pomalu končí, jak byste to shrnul a jak na vás zdravotnictví zapůsobilo?
Dlouhodobě podfinancované.

Petr V.
Perník vařil, teď ho peče. Petr fetoval přes 20 let, nyní už je čistý

Kam se vrtnete dál, jaké budete mít možnosti a proč, budete zase někde vypomáhat, nebo hledáte výhradně herecké příležitosti?
Vracím se do Prahy zkoušet představení s Damákama a pak, když se nezačnou točit tolikrát odkládané projekty, tak zas někam nastoupím pomáhat.

Co aktuálně můžete dělat, abyste neztratil kontakt s diváky a s svou profesí?
Ten kontakt jsem už ale dávno ztratil. Můžu psát, zkoušet streamovat…

Na závěr, jaké máte plány do budoucna, jako člověk i jako herec?
Co se plánů týče, všechny jsem zrušil a zakázal si je. Věnuji se dětem, grilování a psaní. No dobře, jeden plán mám: chci začít udit vlastnoručně vyrobené klobásy a nakládaná masa. Ale musím nejprve postavit udírnu.