Do vinohradu se chystá také Jiří Kotásek. Připravený má arzenál vinohradnických nůžek. I včetně vánočního dárku. Tím jsou nabíjecí elektrické nůžky. „Práce je s nimi rychlejší a hlavně z jejich používání nebolí ruka,“ přibližuje výhody novinky.

Jenže stejně dá raději přednost svým oblíbeným nůžkám s otočnou rukojetí. „Jsou dobré, aby člověk neměl na rukou otlaky, tedy jak se u nás říká plyskýře,“ pokračuje Kotásek. Bolestem ruky se však po náročném prostříhávání vinice občas také nevyhne. „Zejména když stříháš týden či dva v kuse,“ podotýká.

To už ale vstupujeme do vinohradu, blízko místa, kudy před sto lety fárali horníci do uhelného dolu Theodor. Popínavá dřevnatá liána se zatím jen líně protahuje ve svém zimním spánku na drátech. Je tak nejvyšší čas využít období vegetačního klidu. Kvalitní řez révy vinné je nezbytný proto, aby byla také v nové sezoně dobrá úroda hroznů. Kotásek stříhá klasicky na dva tažně. Tedy tak, aby z kmínku vycházely dva pruty. „Vše se musí stihnout prostříhat a navázat včas, než začne réva rašit. Pak by totiž mohlo dojít k poškození oček, pupenů,“ vysvětluje.

A pokračuje v práci u svého vinohradu. V minulosti si však vyzkoušel i střih v tom rakouském. „To jsme dělali i deset hodin denně, ale najíst jsme se přitom stihli,“ usmívá se a vzpomíná na brigádu u jižních sousedů.

Zdroj: DENÍK/Petr Turek

To už bylo ale před patnácti nebo dvaceti lety. Nyní je už ratíškovický vinař v důchodu, takže si může práci ve vinohradu o to víc užívat. Po ní ale na okraji vinic zůstávají hromady ostříhaných prutů vinné révy. „Ty pak obec sváží na sběrný dvůr,“ doplňuje Kotásek.

Po práci pak nesmí chybět odměna, alespoň krátká ochutnávka přímo ve sklepě. Nejdřív odrůdy Müller Thurgau a pak Cabernetu Moravia. Vše z vyhledávané viniční trati Hrubé pole nedaleko bájného vrchu Náklo, který hlídají sochy velkomoravských knížat i kupce Sáma.