Jednou ze zimních posil českolipských fotbalistů je také 27letý Karel Knejzlík, který má za sebou štace ve Slovanu Liberec, Varnsdorfu, Hradci Králové nebo Opavě. Na novou výzvu se těší. „S většinou kluků se znám, pan trenér Hradiský mi sedí. Hlavně to, jako pro Lípu žije,“ přiznal v rozhovoru odchovanec fotbalu ve Stráži pod Ralskem, který už v přípravě skóroval za Arsenal při remízovém utkání proti Bohemians 1905 B.
Karle, vy se vracíte do České Lípě po třech letech. Proč jste se tak rozhodl?
Mám k České Lípě blízko, mám to tady rád a byla jen otázkou času, kdy se vrátím. Když jsem před třemi lety odcházel, tak jsem byl stále v kontaktu s panem Hejnou a řešili jsme můj návrat. Je tady mladý a ambiciózní tým, který se chce stále zlepšovat. Celý kluby se chce vlastně zlepšovat, to mě asi nejvíc lákalo.
Co od Arsenalu očekáváte? Přicházíte z Přepeř, které hrají stejnou soutěž.
Samozřejmě očekávám udržení třetí ligy, to je cíl celého klubu. Soutěž je to pro mě stejná, už nějaký pátek v ní působím. Zažil jsem zápasy o postup, ale také zápasy, kde jsme bojovali o záchranu. Tyhle zkušenosti teď mohu zúročit.
V Přepeřích jste působil poslední tři sezony. Jaké byly?
Byl jsem tam spokojený, potkal hodně fajn lidí a skvělých fotbalistů. Rozhodně jsem rád, že jsem tam mohl působit.
A jak vůbec vzpomínáte na své první českolipské angažmá?
Jenom v dobrém. V Lípě mi dali po těžkém zranění znovu šanci hrát fotbal. Ten půl rok jsem si užil. Bohužel to tehdy překazila pandemie koronaviru.
Hádám, že řadu spoluhráčů znáte. Jak se vám pracuje pod trenérem Pavlem Hradiským?
S většinou kluků jsem tu hrál před třemi lety, nebo v minulosti i v jiných týmech. Takže to klasické seznámení proběhlo rychle. Pan trenér Hradiský mi sedí. Myslím si, že to je trenér na správném místě. Pro Lípu žije a je to cítit při každém tréninku i zápase. A to mi sedí opravdu hodně.
Ty jarní českolipské cíle jsou tedy jasné…
Ano, už jsem to zmínil. Jednoznačně tady chceme udržet třetí nejvyšší soutěž. Samozřejmě se chceme prezentovat dobrými výkony, chceme bavit fanoušky. Nejdůležitější budou ale body, tomu obětujeme úplně všechno.
Věřím, že se chcete prodrat do základní sestavy, je to tak?
Každý z nás chce samozřejmě hrát. Je co cítit na tréninku, kde nikdo nic nevypustí. Já nejsem výjimka, chci toho určitě odehrát co nejvíce.
Je vám 27 let. Jaké máte další fotbalové plány? Třeba ještě zkusit vyšší soutěž?
Chci se stále výkonnostně posouvat a pracovat na sobě, jak po fotbalové tak i lidské stránce. Na vyšší soutěž už ale nepomýšlím. Jedině v případě, že by to bylo s Českou Lípou, to bych bral s velkou radostí (smích).
Jste odchovancem Stráže pod Ralskem, kde tamní tým, hrající krajský přebor, vede váš otec. Sledujete její zápasy?
Na fotbal do Stráže chodím vždy, když se mi to nekryje s vlastním zápasem. Táta mě podporuje a já jeho. Takže jejich zápasy a výkony pravidelně sleduji.
Všiml jsem si, že máte na dresu číslo 77. Je za tím něco speciálního?
Celý život mě tak nějak provází číslo 7, které jsem si oblíbil. Tady už ale bylo obsazené, takže jsem si vzal 77.
Načítám tabulku ...
