„V létě mě oslovil Jirka Štajner, se kterým se znám už delší dobu. Mně končila v Německu smlouva,“ zavzpomínal na svůj příchod do České Lípy.

Filipe v prvním kole jste vyhráli ve Slaném. Jaký to byl zápas?
Poslední tři přípravné zápasy se nám výsledkově, ale ani herně moc nepovedli. Proto jsme všichni rádi, že se nám podařilo vstoupit vítězně do jarní části sezony. Zápas byl náročný po všech stránkách. Hrálo se na těžkém terénu, který vybízel k jednoduchému a bojovnému fotbalu. My jsme si s tím dokázali poradit lépe a zaslouženě vyhráli.

Vy jste velmi brzy otevřel skóre. Jak se vaše branka zrodila?
Bylo to na začátku okolo desáté minuty. Celá akce začala na pravé straně našim autovým vhazováním a po následné kombinaci se dostal míč až k Davidovi Halbichovi, který ho zatáhl do velkého vápna. Já jsem si na něho křiknul a on mi poslal přihrávku přes celé vápno. Pal stačilo jenom uklidit míč na zadní tyči do branky.

Pomohl vám takhle rychlá trefa? Tu druhou jste přidali v 89. minutě.
Brzký gól nás určitě ještě více uklidnil. Dostali jsem do vedení a na tahu byl soupeř, který musel svou hru více otevřít. Na to jsme čekali. My jsme hráli dobře z obranného kompaktního bloku a čekali jsme na protiútoky. Vytvořili jsme si dostatek brankových příležitostí, ale bohužel jsme je nedokázali proměnit a tím zápas rozhodnout. To se nám podařilo až na konci.

Jak hodnotíte zimní přípravu? Poslední přátelské zápasy se moc nepovedly.
Příprava byla dlouhá a náročná. Odehráli jsem dost přípravných zápasů s kvalitními soupeři. Jak už jsem řekl, poslední tři přípravná utkání se nám moc nepovedly. Pár věcí jsme si vyříkali a do prvního mistrovského zápasu jsme šli s velkým odhodláním. Věřím, že jsme na druhou část sezony dobře připraveni a na jaře se nám bude dařit.

Kdo bude vaším největším soupeřem v bitvě o postup?
Každý soupeř se na nás bude chtít vytáhnout a obrat nás o body. V žádném zápase nás nečeká nic lehkého. Za největší soupeře a týmy, které se budou také prát o postup, považuji pražský Újezd, Kladno a Neratovice.

Vaše cíle jsou jasné. Postup do třetí ligy…
Všichni víme, o co tady hrajeme. Jsme teprve v poločase a musíme jít zápas od zápasu. Všichni v klubu dělají vše pro to, aby se postoupilo a na konci sezony u nás převládala radost.

Pojďme k vám. Kde jste vůbec začal s fotbalem?
S fotbalem jsem jako čtyřletý začínal v Chrastavě, odkud jsem v devíti letech přestoupil do Slovanu Liberec. Tam jsem prošel všemi mládežnickými kategoriemi a podařilo se mi nakouknout i do prvoligového A týmu. Následně jsem se vrátil opět do Chrastavy, kde jsme hráli divizi. Po sestupové sezoně jsem odešel do Německa. Kde jsem oblékal dresy celků SG Crostwitz a následně Budissy Bautzen.

Jak se tedy upekl váš příchod do České Lípy?
Minulý rok v létě mě oslovil Jirka Štajner, se kterým se znám už delší dobu. Mně končila v Německu smlouva. Vedení Bautzenu chtělo abych dále pokračoval, ale já jsem se chtěl i z pracovních důvodů vrátit zpět do českého fotbalu. Jirka mi řekl, jaké ambice vedení týmu má, jaký kádr pro novou sezónu chtějí poskládat. Znal jsem i většinu kluků z týmu, proto rozhodování o mém dalším angažmá nebylo těžké. S vedením jsem se dohodl na podmínkách a od léta minulého roku jsem hráčem Arsenalu Česká Lípa.

Máte ještě nějaké osobní fotbalové sny?
Cíle… Chci tuto sezónu vyhrát diviz a postoupit s týmem do třetí ligy. To byl jeden z hlavních důvodů, proč jsem do Lípy šel. Já chci být hlavně zdravý a mít z fotbalu radost. Od mala jsem fanouškem londýnského Arsenalu a vždycky jsem chtěl obléknout jeho dres. To už se mi s největší pravděpodobností nepodaří. Teď hraju alespoň za ten v České Lípě.

Vzpomenete na nejlepší a nejhorší fotbalový zážitek?
Nejlepší fotbalový zážitek byl určitě ten, když jsem jako malý vstřelil první gól. Ten nejhorší? Asi když jsem kvůli zranění přišel o přátelský zápas proti juniorskému týmu Manchesteru City, na který jsem ani neodcestoval. V té době je trénoval bývalý hráč a kapitán londýnského Arsenalu Patrick Vieira. To mě hodně mzrzelo.

Máte v paměti svůj nejhezčí gól?
Nejhezčí gól jsem vstřelil proti Přední Kopanině v době, kdy jsem hrál divizi za Chrastavu. Jirka Štajner zahrával rohový kop, obránce soupeře míč odhlavičkoval za pokutové území, kde jsem čekal na odražený balón, který mi parádně sedl na mou levou nohu a po nechytatelné střele vymetl pavučiny v šibenici soupeřovi branky. Díky tomu gólu jsem vyhrál i anketu Fortuna gól týdne a následně i měsíce. Jako cenu jsem dostal kopačky a pozvání na závěrečný galavečer slavnostního vyhlášení gól roku, kde jsem celou anketu nakonec nevyhrál. Pořád věřím, že ten nejhezčí a životní gól teprve přijde.