Svěřenci trenéra Marka Steinfesta tak trochu připomínali zbojníka Jánošíka. Mimoň dokázala třeba porazit druhou Bělou, nebo plichtit s třetím Bílým Kostelem. Podařilo se jí ale také doma prohrát s poslední Krásnou Studánkou.
„Když si vezmu, jak jsme hráli, tak podle mě na desáté místo nepatříme. Věřím, že se na jaře posuneme do horní poloviny tabulky,“ doufá Marek Steinfest, trenér Mimoně.
Pane trenére, jak hodnotíte desáté místo po podzimní části?
Samozřejmě jsem nespokojený. Myslím si, že bychom měli být výš. Bohužel jsme nechytli začátek soutěže a prohrávali s týmy, které jsou na tom v tabulce podobně. Ležela na nás ještě deka z té sezony v krajském přeboru. Kluci si nevěřili, postupem času jim ale opět narostlo sebevědomí.
Tabulka je v dolní polovině vyrovnaná, vy jste navíc podlehli poslední Krásné Studánce…
To nás samozřejmě mrzí. Na druhou stranu jsme se vytáhli proti soupeřům, kteří hrají v tabulce nahoře. Jak už jsem řekl, desáté místo mě netěší. Těší mě ale přístup kluků, po letech je tady dobrá parta. Povedly se posily, jako Míra Kosina, Tomáš Kučera nebo Martin Větrovský. Kluci dobře zapadli do kolektivu a stali se vlastně oporami. Kádr se stmelil, mám z toho radost. Pak se vám ten fotbal dělá úplně jinak.
Vy jste ve funkci trenéra rok. Vnímáte změnu atmosféry oproti působení v krajském přeboru?
Těžko se to hodnotí, každý trenér je jiný, každý k tomu jinak přistupuje. Narodil jsem se v Mimoni, znám tohle prostředí. Je to tady specifické. Ne každý tady zapadne. Myslím si, že jsme to nějak dali dohromady, máme tady 17 chlapů, kádr zůstal prakticky stejný.
Když už se bavíme o hráčském kádru, očekáváte přes zimu nějaké změny?
Já si myslím, že velké změny nebudou. Usilovali jsme o jednu posilu, někoho do útoku. Když se ale sejdeme kompletní tak je mi hloupé, aby nehráli všichni. Já razím cestu, aby si zahráli všichni a každý měl nějakou minutáž. Nikdo by snad neměl odcházet. Pokud se podaří ta posila, budeme rádi. Pokud ne, tragédie to nebude.
Zimní přípravu už máte nachystanou?
Měli bychom začít s trénováním 4. ledna. Budeme mít měsíc na to, připravit se na zápasy krajského poháru, kde budeme hrát proti Stráži pod Ralskem, Cvikovu, Bílému Kostelu a Rapidu Liberec. Jsem rád, že se pohár hraje. Nemusíte shánět soupeře a navíc narazíte na kvalitní týmy. Mimo pohár sehrajeme přátelský zápas proti Kamenici. A to by mělo stačit.
Jak na vás vůbec zapůsobila úroveň I.A třídy?
Je samozřejmě jiná, než v krajském přeboru. To jsme poznali na vlastní kůži, ten krajský přebor je odskočený. Mě osobně se I.A třída líbí. Sám jste si asi všiml, že to je vyrovnané a osmý tým může porazit prvního. Samozřejmě záleží na tom, jak se kdo sejde. Taky se může stát, že narazíte na hodně dobrého soupeře, který bude navíc v plné palbě. Jak už jsem zmínil, nám uškodil ten začátek podzimu, který jsme nechytli, navíc jsme měli problémy se sestavou. Soutěž se mi líbí, hrají se dobré fotbaly.
Co jsem tak pochopil, tak na jaře nechcete hrát o záchranu, je to tak?
Přání je jedna věc, skutečnost zase jiná. Opět se budu opakovat, ale myslím si, že patříme prostě výš. Samozřejmě to může ovlivnit řada faktorů. Někdo se zraní, někoho vám vyloučí, znáte. Věřím, že se můžeme posunout do středu tabulky, možná výš. Je to sport, stát se může všechno.
Jak to máte těžké při tvoření sestavy? V pátek večer máte určitý počet lidí, ale hned v sobotu může být všechno jinak…
Podle mě záleží na povaze trenéra. Některý trenér se kvůli tomu staví na hlavu, já to moc neřeším. Mám štěstí, že když je nouze, můžu sáhnout do dorostu. Hlavní je, že jsem si ještě nemusel brát svoje kopačky (smích).
Těšíte se na zimní pauzu?
To, že jsem doma, hůř prožívá moje manželka (smích). Často říká, abych už někam vypadl. Chtěli jsme ještě chodit trénovat každý čtvrtek do konce roku. Kluci ale jezdí do haly ve Stráži, takže je vidět, že ta parta opravdu funguje.
Načítám tabulku ...