Osobnost Deníku
Přečíst článek >

S fotbalem začínal ve Stráži pod Ralskem, aktuálně kope krajský přebor ve Skalici u České Lípy. Patří do futsalového týmu Démoni Česká Lípa, který hraje nejvyšší českou soutěž. Nefandí ani Spartě, ani Slavii. Zamiloval si jiný pražský klub – Bohemians.

Fotbal mu samozřejmě hodně chybí, navíc se bojí, že koronavirová pauza odradí řadu hráčů od návratu na fotbalové trávníky. „Spousta kluků, kteří už v době před koronavirem přemýšleli, že přestanou nebo se budou věnovat něčemu jinému, mají teď důvod to udělat,“ má jasno Martin Švec.

Martine, v říjnu se zastavily fotbalové soutěže, ty nižší se už nerozjely. Jak moc vám fotbal chybí?
Fotbal mi samozřejmě hodně chybí. Měl jsem tu výhodu, že jsem mohl hrát futsal. Než nám skončila sezona, tak jsem se s míčem potkával, ale ten prožitek z fotbalu je k nezaplacení.

Šance, že by se aktuální ročník ještě dohrával, je mizivá.
Stále se objevují nové a nové informace, že by se soutěže mohly rozběhnout. Rozhodnutí je však na vládě, takže momentálně nevěřím už ničemu. Uvidíme, co bude.

Petr Stromecký aktuálně kope krajský přebor v Novém Boru.
Stromecký: Hrát fotbal po tátovi, nebo tancovat jako máma? Volba byla jasná

Sledoval jste situaci okolo rozvolnění sportu? Mě to přišlo hodně komické…
Situaci jsem sledoval a doufám, že se všechno vrátí k normálu. Současné rozhodnutí mi hlava moc nebere.

Pojďme k vám. Kde jste vůbec začal s fotbalem?
Fotbal mám v lásce odmalička, zhruba v pěti letech jsem začal hrát ve Stráži pod Ralskem. Na ty úplně první tréninky si moc nevzpomínám. Na první „pořádné“ tréninky si vzpomínám až pod panem Moravčíkem, který si mě vytáhl ze Stráže pod Ralskem.

Hrál jste v České Lípě, Stráži pod Ralskem, Doksech. Kde to bylo nejlepší?
Na všechny kluby, kterými jsem prošel, vzpomínám v dobrém. V každém týmu bylo něco specifického. Nemůžu říct, že to někde bylo nejlepší. Nicméně nejraději vzpomínám na roky v Lípě. Skvělé zázemí, spoluhráči a fotbal.

Aktuálně kopete ve Skalici. Jak se vám líbí v tomhle fotbalovém klubu?
Je tu dobrá parta lidí. Tím nemyslím pouze spoluhráče, ale všechny lidi, co se nějakým způsobem starají o fotbal ve Skalici.

Vzpomenete na nejhezčí gól, který jste kdy vstřelil?
Podle mě jsem dal nejhezčí gól Michalovi Svobodovi (Kyslíkovi). Dostal se ke mě odražený míč z rohového kopu někam za velké vápno a já ho z voleje trefil do šibenice.

Karel Kaňkovský v modrém dresu Skalice.
Při chytání přišla nemilá příhoda. Díky ní se stal Kaňkovský útočníkem

Prozradíte čtenářům, kde pracujete a co vás ještě baví?
Pracuji jako příslušník vězeňské služby ČR ve Věznici Stráž pod Ralskem. Mimo fotbalu mě baví samozřejmě futsal a celkově sport. Hlavně je to ale moje rodina.

Fandíte Spartě, nebo Slavii?
Nefandím ani jednomu z pražských „S“. V mém srdci je jedině Bohemians Praha 1905. Jednou v mládí jsem se na Bohemku dostal, tehdy hráli doma s Teplicemi. Byl plný stadion, uchvátila mě ta tradiční fotbalová atmosféra.

Nemáte obavy, že se řada hráčů kvůli koronavirové pauze k fotbalu už nevrátí?
Říkám to nerad, ale myslím si, že se koronavirus podepíše i pod fotbal. Spousta kluků, kteří už v době před koronavirem přemýšleli, že přestanou nebo se budou věnovat něčemu jinému, mají teď důvod to udělat. Už takhle všude chybí hráči a bude to ještě horší.

Jak vůbec zvládáte to dlouhé období plní zákazů, opatření a omezování pohybu?
Je to prostě už dlouhé. Strašně se těším na den, kdy budeme moct vyrazit někam s rodinou bez toho, abychom se museli hlídat, jestli máme u sebe respirátory.