Deníku v rozhovoru prozradil svůj fotbalový sen. „Posledním fotbalovým snem, nebo spíše přáním je to, abychom se Skalicí vyhráli krajský přebor a měli možnost postoupit do divize,“ má jasno odchovanec dokského fotbalu.
Ondro naposledy jste zachraňovali v Chrastavě remízu 3:3 opravdu v hodině dvanácté. Jak jste celý zápas viděl?
Do Chrastavy jsme jeli urvat plný počet bodů, což se nám bohužel nepovedlo. Díky bohu jsme během posledních minut dali dva góly a získali alespoň bod. Od začátku sezóny se nám nedaří proměňovat šance, které by nám usnadnily průběh zápasu. Napříč předchozími koly většinou přijde laciný gól z individuální chyby nebo ztráty koncentrace. Pak jsou ty zápasy pro nás strašně těžké s jakýmkoliv soupeřem.
Po 4. kolech máte sedm bodů. Jste spokojený se vstupem do sezony?
Maximum by bylo dvanáct bodů, my jsme ztratili už pět. Takže to nemůžu hodnotit pozitivně. Víme, jaký je náš cíl. Víme, kde máme rezervy. Budeme pracovat na tom, abychom se dalším bodovým ztrátám vyvarovali.
Kde byste Skalici rád viděl v letošní sezoně?
Určitě umístění v TOP 3. Ideálně prohnat FC Pěnčín. Věřím, že na to máme kvalitu.
Vy jste bojoval s bolavými třísly. Jak to aktuálně vypadá?
Třísla mě bolí delší dobu. Myslel jsem, že mám kýlu. Po pár měsících jsem ale zjistil, že to není kýla, ale artróza kyčle. To má přímý vliv na třísla. Začal jsem brát prášky, chodím na rehabilitace a opichy. Je to lepší, ale k tomu, aby se cítil stoprocentní, mám hodně daleko.
Pojďme k vašim začátkům. Kde a kdy jste začal s fotbalem?
S fotbalem jsem začínal v Doksech. Pak následovala dlouhá mládežnická štace v Mladé Boleslavi.
play_fill
Váš fotbalový životopis je docela zajímavý. Kde všude jste hrál?
To by bylo asi na dlouho. Po konci v Mladé Boleslavi jsem šel dohrát mládežnickou kategorii do České Lípy. Následoval přesun do Doks, kde jsme dlouhou dobu úspěšně válčili v krajském přeboru. Pak přišlo období, kdy mě fotbal úplně nenaplňoval a kariéra šla strmě dolů. Zpětně to hodnotím jako zásadní chybu. Naštěstí u mě v 25 letech proběhl určitý restart. Šel jsem do České Lípy, což bylo asi mé nejlepší fotbalové období. Bohužel a vlastně i bohudík přišly pracovní a rodinné povinnosti. Fotbal nebyl prioritou číslo jedna, proto jsem z Lípy musel odejít.
Ve Skalici jste tedy aktuálně spokojený?
Určitě jsem tady spokojený. Máme dobrou partu. Lidé jako Zdeněk Baťka, Ráďa Novák, pan Löffelmann nebo pak Dvořák se nám snaží vytvářet podmínky k naší nejvyšší spokojenosti. Za to zaslouží velké uznání.
Jak vůbec vnímáte úroveň krajského přeboru?
Pro mě představuje asi poslední stupeň, kde se dá hrát fotbal na solidní úrovni a k tomu se naplno věnovat rodině a práci. Pro mě tedy ideální soutěž.
Je vám 30 let. Máte ještě nějaké fotbalové sny?
Posledním fotbalovým snem, nebo spíše přáním je to, abychom se Skalicí vyhráli krajský přebor a měli možnost postoupit do divize. Pak bych ale musel přemýšlet, zda bych do toho šel. Divize je přeci jen časově náročnější.
Zůstanete ve Skalici, nebo vás láká ještě jiné angažmá?
Pokud bude držet zdraví, tak bych chtěl být ve Skalici do té doby, kdy budu vnitřně přesvědčený, že jsem stále na hřišti platný. Pokud to tak nebude, vydám se někam, kde mi bude stačit jeden trénink týdně a k tomu zápas. Budu mít pak více času věnovat se své rodině.
Fandíte Spartě nebo Slavii?
Fandím Slavii, ale určitě to není nějakým radikálním způsobem. Považuji se za objektivního slávistického fanouška (smích).
Prozradíte čtenářům čím se živíte a co vás kromě fotbalu ještě baví?
Pracuji ve firmě Nestlé na pozici oblastního manažer. Baví mě mě trávit čas s rodinou, cestovat. Baví mě řada dalších sportů. V neposlední řadě mě uhranulo zahradničení, zejména starost o trávník (smích).
Načítám výsledky ...
Načítám tabulku ...
