V posledním kole, kdy Jestřebí doma zdemolovalo Zákupy 11:0 trefil Podroužek hattrick. Stejně jako jeho parťák Kýček. „V Jestřebí je skvělá parta, nikam jinam už se ani nechystám. Ale člověk nikdy neví,“ usmál se 27 letý fotbalista, který fandí pražské Spartě.

Michale, jak se zrodil váš hattrick v utkání proti Zákupům?
Dva góly jsem dal po náběhu do vápna, kde mě vždy našli spoluhráči. Jednou to bylo po zemi na malé vápno a já už jen nastavil nohu, druhý zase po centru hlavou, kde mě skvělé našel Kuba Němec, který je pro nás velikou posilou. Třetí branky padla z penalty.

Právě Kuby Němce, který dal hattrick proti Kravařům, jsem se ptal, zda bude něco platit do kasy. Jak je to u vás?
To upřímně nevím, pro mě to byl první hattrick za Jestřebí. Ale na tréninku se určitě dozvím, kolik nechám v kase. Tuhle pokutu velmi rád zaplatím.

Vy jste v pořadí kanonýrů druhý, první je váš spoluhráč Dan Kýček. Bavíte se o tom, kdo má kolik branek?
Určitě! Bavíme se o tom docela často. Řešíme taky, čí gól byl hezčí. Už spolu hrajeme dlouho, jsme sehraní. Hodně gólů jsme si připravili vlastně navzájem.

Máte na čele pohodlný náskok, ale postupu se prý vzdáte. Co vy na to?
To je spíše otázka ne vedení. Naším úkolem je být první, to se nám zatím daří.

Pojďme k vám. Kdy jste vůbec začal s fotbalem?
Už jako dítě jsem pořád kopal do míče. Táta mě v pěti letech vzal na stadion v České Lípě. Právě tam mě přihlásil a neustále mě podporoval. Takhle začala moje cesta za fotbalem.

Česká Lípa, Mimoň, Stráž pod Ralskem, Jablonec, Cvikov nebo Holany. Už jste prošel několika kluby. Kde to bylo nejlepší?
Kde to bylo nejlepší? To se nedá jen tak říct. Všude, kde jsem byl, byla super parta. V Jablonci jsem prošel mládeží. Tak jsem získal asi nejvíce zkušeností a fotbalových zážitků.

A jak jste se dostal do Jestřebí?
Hrál jsem za Cvikov. Tehdy odešlo pár spoluhráčů právě do Jestřebí. Hned se mě zeptali, zda bych tam taky nešel hrát. Pak mi zavolal pan Kolář, vedoucí týmu. A bylo hotovo.

Je vám 27 let. Máte ještě nějaké fotbalové cíle a plány?
Nějaké velké plány už nemám. Přeci jen už mám i jiné zájmy. V Jestřebí je skvělá parta, nikam jinam už se asi nechystám. Ale člověk nikdy neví.

Proti jakým soupeřům se vám hraje dobře a proti kterým je to naopak na levačku?
Rád hraji proti silnějším soupeřům, jako je třeba Skalice B, Česká Lípa B nebo Sosnová. Takové týmy mají zkušené hráče a hrají pěkný fotbal. Naopak nerad nastupuji proti týmům, které nejsou zrovna fotbalové a vynahrazují to až zákeřnou hrou.

Fandíte Spartě nebo Slavii?
Tak od doby, co pamatuji, jedině Sparta.

Prozradíte čtenářům, co vás kromě fotbalu baví a čím se živíte?
Rád trávím volný čas s rodinou a kamarády, to je skvělý relax. Pracuji ve fabrice na dvanáctihodinové směny, takže dělám i o víkendu. Je to pak těžké skloubit s fotbalem. Pokud je ale možnost, jdu vždycky na zápasy. Je to totiž součást mého života.