Jak hodnotíte dosavadní průběh sezóny?

Zatím dobře, držíme druhé místo v tabulce. Pravdou je, že nás těžké zápasy teprve čekají. Nastoupíme proti Polevsku nebo Dubnici, které se daří a jede na vítězné vlně. Pokud by se dohrávala zbylá utkání podzimu, nevím, zda bychom udrželi současné umístění. Nicméně, pokud budeme v horní části tabulku, tak budu spokojený. Před sezónou jsme sice posílili, ale někteří hráči nám nechodili z různých důvodů.

Jaké jsou týmové cíle, postup?

O případném postupu se můžeme bavit až na konci sezóny a to jedině v případě, že skončíme na prvním místě.

Jak je to s financemi?

Dříve jsme měli za sponzora například pískovny, které ale mají německého majitele a letos nás nepodpořily. Máme podporu z obce, dále nám pomáhají místní živnostníci, za což jim děkujeme.

Mohlo by během zimní přestávky dojít ke změnám v kádru?

Určitě ne. Myslím si, že hráčů máme dostatek, takže nepočítám, že by se rozšiřoval kádr. Byl jsem velmi spokojený s tréninkovou morálkou, s přístupem u všech hráčů. Na tréninky jsme měli měli obvykle dvanáct až čtrnáct hráčů. Velmi dobře pracovali, bylo vidět, že je to bavilo.

To znamená, že hráči museli bojovat o základní sestavu?

No, je to složité. Ideální by v těchto soutěžích bylo, kdybychom měli dvanáct nebo třináct hráčů a ti chodili pravidelně. Když máme osmnáct hráčů a můžeme střídat pět, tak jsme museli po zápase proti Stružnici trošku usměrnit lavičku. Měli jsme velký náskok, ale střídat můžeme právě jen pět hráčů. Rozhodl jsem o tom, kteří hráči do zápasu zasáhli. Myslím, že to všichni pochopili.

Někteří hráči byli naštvaní, že se nedostali do hry?

Měli jsme nějaké neshody, ale všechno jsme si vysvětlili. Řešili jsme například post brankáře, máme dva gólmany a poslední dobou jsme je pravidelně nestřídali.

Jak to v Jestřebí vypadá s fotbalovou mládeží?

Dětem se věnujeme hodně, máme dvě žákovská družstva, mladší přípravku připravujeme. V této souvislosti jsme žádali o dotace Ministerstvo školství, pro tuto sezónu Národní sportovní agenturu. S trenéry mládeže je to náročnější, zatím trénujeme já s panem Sússnerem. Musíme najít z řad hráčů někoho, kdo by nám pomohl s trénováním a vedením mládežnických družstev.

Jak náročné je dostat se k dotacím od Národní sportovní agentury?

Zatím jsme od nich žádné peníze nedostali, zatím se dělají žádosti a jsou pro rok 2021. To této doby se o peníze žádalo přes Ministerstvo školství a byl jsem spokojený. Je ho z velké části papírování, pomáhají mi lidé z České Unie Sportu v České Lípě.

Dětí tedy máte dost?

Řekl bych, že dětí máme dostatek. Děti k nám jezdí i z okolí, například z Tuhaně, Holan, Zahránek a tři děti z dětského domova Dubá-Deštná. Mnoho klubů v okrese Česká Lípa nemá dětské kategorie, a proto se děti sjíždí k nám. Jedno mužstvo má Dubí a Staré Splavy jsou spojené s Doksy. Například z Provodína k nám přišlo dost dětí.

Jak se mládeži daří?

Naši mladší žáci jsou na druhém místě, ale většina hráčů půjde o kategorii výš, tedy do starších žáků. Jsou to ročníky 2008 a já vůbec nevím, zda pro ně bude příští sezónu nějaká soutěž. Například dorostenecké soutěže jsou spojené s děčínským okresem. Obecně bych to řekl tak, že ubývá dětí, které mají zájem o sport. V současné době se nám daří získávat úplně ty nejmenší, z čehož mám velkou radost

Jaké mládežnické kategorie budete mít od příští sezóny?

Chtěl bych starší žáky, které povedu já, starší přípravku má pan Sússner. Budeme mít i děti do mladší přípravky. Právě k této kategorii musíme najít nějakého trenéra. Dva trenéři by těžko zvládali tři kategorie, navíc každá hraje jinde a v jiný čas.

Nešlo by oslovit nějakého bývalého hráče?

Fotbal tady dělám přes čtyřicet let a pořád je to stejné. Hráči, kteří skončí s hraním fotbalu, v drtivé většině už nemají o fotbal zájem. Řekl bych, že tak jedno procento z nich se přijde ještě na fotbal podívat. Většina skončí s fotbalem, a pak, po kariéře, už má jiné zájmy.

Máte tedy někoho vytipovaného na post trenéra?
Momentálně zkoušíme Trnečku, který tady chytal a začal trénovat brankáře. Možnost trénovat děti jsem nabídl i Kýčkovi.

Ve fotbale se pohybujete už delší dobu, jak se změnil?
Úroveň se hodně změnila. Dříve jsme tady v Jestřebí hráli krajský přebor, tehdy byl spojený ústecký i liberecký krajský přebor. Vzpomínám si, že jste například jezdili do Souše u Mostu. Spolu s Novým Borem jsme byli jediní zástupci Českolipska v této soutěži. Mnoho hráčů jde dneska hrát nižší soutěže, protože pracují na směny a nemohou chodit třikrát týdně na tréninky, což je v kraji nebo v divizi potřeba. Díky tomu šla kvalita okresního přeboru a okresních soutěží nahoru. Hráči absolvují dorostenecký věk v klubech jako je Cvikov, Nový Bor nebo Česká Lípa, a pak se stáhnou do nižších soutěží, ve kterých nastupují. 

Právě v dorostu dochází ke zlomu?
Jsou to studenti a učni, takže do té doby mají na fotbal dostatek času. Pak už například dělají na tři směny a čas nemají. Tohle potvrdí každý fotbalový funkcionář. Úbytek hráčů v dorostu je tragédie, pak fotbalisté nejsou a musí se shánět z okolních vesnic nebo měst.

Dokážete odhadnout, kdo vyhraje tabulku střelců okresního přeboru?
Radim Věchet je lépe trénovaný, přišel ze Stráže pod Ralskem, která hraje I.A třídu. Myslím si, že nejlepším střelcem bude ten, jehož tým bude na lepším místě v tabulce. Ale u dospělých na toto nehrajeme. Mám radost, že v mladších žácích nám dva hráči vedou tabulku střelců, v přípravce se našim také daří.

Mám dojem, že je pro vás mládež důležitá. Pletu se?
Mládež pro nás důležitá je. Někteří naši hráči hrají i mimo Jestřebí. Dva dorostence máme například v České Lípě, ti se nám budou vracet, počítám s nimi. Mládež je pro nás důležitá, někteří ti hráči by mohli v budoucnu hrát za náš dospělý tým.

Jestřebí je spojené s Provodínem. Bylo to tak vždy?
Nebylo. Každá vesnice byla zvlášť, ale v osmdesátých letech došlo ke sloučení. V roce 1991 nastalo rozdělení vesnic a každá si šla vlastní cestou. Tělovýchovu jsem nechal spojenou, protože nebylo tehdy jasné financování. V Provodíně bylo nejvíce závodů, v Jestřebí jich bylo velmi málo.