Tady je šest příběhů z nejrůznějších koutů země, které vás rozhodně zaujmou a pobaví.

ŠTĚKEŇ: Na kobereček, sprcha probíjí 

Unavený fotbalista se šel po zápase osprchovat. Začala téct voda a najednou rána. Au! Tohle není vymyšlený příběh, ale realita z duelu Štěkeň – Osek B. Událost z okresního přeboru na Strakonicku měla dohru u funkcionářů na svazu. Svědectví hostujícího hráče totiž potvrdil i rozhodčí. Měl stejný problém. „Takhle neobvyklý případ jsme ještě nemuseli řešit,“ přiznává předseda sportovnětechnické komise Petr Mach. Shodou okolností do elektriky fušuje. „Vše se začalo řešit prakticky hned po víkendu. Sprchy jsme zakázali používat, pak se ozvali ze Štěkně a vše začali řešit s odborníky. Za předpokladu, že dodrží postup, klubu podmínečně povolíme sprchy používat. Jedná se o technickou věc,“ říká Mach.

ŠLUKNOV: Chodí na pivo, ne na fotbal

Areál, který by raz dva snesl divizi, mají ve Šluknově. Jenže ani tady nebylo vždy všechno zalito růžovým sluncem. Mnozí fanoušci dokonce začali fotbal bojkotovat. Důvod? Pivo! „Donedávna jsme s ním hodně zápasili. V minulosti jsme na žádost točili Staropramen. Ale postupem času na něj bylo čím dál více stížností. Tak jsme šli do změny a vystřídali postupně tři druhy. Teď máme Radegast,“ vysvětluje Ladislav Čurgali, trenér SK Šluknov. Jak vidno, v nejseverněji položeném městě v Česku se nechodí na fotbal, základ je dobré občerstvení. „Máme vyzkoušené, že když není dobrá klobása a pivo, lidí ubývá,“ přikyvuje kouč. Mimochodem, jeho svěřenci teď bojují v ústecké I. A třídě.

BŘEST: Dětskou přesnídávku nemáte? 

Čím větší nabídka, tím víc zmlsaní fanoušci. Své by o tom mohli povídat v Břestu. Kousek od Kroměříže se rozhodli v bufetu nabízet první poslední. A pak přišly fanynky. „Ony jsou to většinou maminky s dětmi. A stěžovaly si, jestli bych tu pro ně neměla dětskou výživu či kojeneckou vodu,“ usmívá se sekretářka klubu Věra Smýkalová, která dodává, že zaslechla i požadavky na přebalovací pult a dětský koutek. „Často jde o manželky hráčů, takže co bychom pro ně neudělali? V tuto chvíli jsme aspoň rozšířili lékárničku o náplasti na odřeniny s dětskými obrázky. Se Šmoulou to rozhodně bolí méně,“ hlásí. Za léta praxe však má vypozorováno, že se reptá hlavně, když se týmu nedaří. „Jednou si na sebe stěžovali důchodci, až se skoro poprali. Hádali se, který z vnuků hraje lépe,“ uzavírá Smýkalová. 

RAKOVNÍK: Cizinecká legie je k pláči

Řekli byste, že fanoušci budou rádi za fotbalové šikuly z ciziny? Kdepak. Alespoň ne v Rakovníku. Právě tady se na startu sezony odhodlali ke změně a vsadili na zahraniční posily. Některým patriotům se ovšem tenhle plán vůbec nezamlouvá. Jeden příspěvek od fanouška na Facebooku to ilustruje dokonale: „Amen s Rakovníkem, samí cizí. Kde jsou odchovanci a další, co hráli za SK? Je to k pláči.“ Místní také nechápou, proč odešel dlouholetý lídr Jaroslav Červený (prý kvůli podmínkám a směřování klubu). Vedení účastníka ČFL, jehož řady hájí i někdejší sparťan Jiří Novotný, však hájí. Pro působení ve třetí nejvyšší soutěži prý potřebuje dobré hráče a těch je tady málo. Do situace určitě vstupuje i zahraniční investor.

POČÍTKY: Máme jít přes silnici?

Těžko byste hledali fotbalový tým, který by rád jezdil do vesničky Počítky. Na adresu místního klubu, který hraje I. A třídu na Vysočině, se valí jedna stížnost za druhou. Nic oficiálního, ale vždycky zaslechnete nějakou narážku. Kromě malého hřiště je problém to, že šatny leží mimo areál a ještě přes hlavní silnici, jež vede do Žďáru nad Sázavou. „Byl to pro nás šok. Zastavili provoz, abychom mohli přejít. Pak jsme se zasmáli, že je to jako ve školce a měli bychom se chytit za ruce,“ líčí Karel Kovařík, asistent kouče Rapotic. Další soupeři to vidí stejně. „Samozřejmě jsme jim říkali, aby si kabiny postavili někde blíže, ale prý tam není místo,“ přidává Martin Černý, kapitán Moravce. 

VESELÁ: Zápasy proti myším a vosám

Je to úsměvná náhoda, ale klub TJ Sokol Veselá se v poslední době ocitl dvakrát v roli stěžovatele. A vždy šlo o přítomnost „zvěře“ na hřišti soupeře. „V létě roku 2019 jsme si ve Všetulích stěžovali na hodně špatný, nerovný terén, za který mohli přemnožení hraboši. Nakonec jsme zápas odehráli, ale mezi hráči pobíhaly myši,“ vzpomíná s úsměvem Zdeněk Kučera, sekretář účastníka I. B třídy ze Zlínska. Ve stejném roce došlo k ještě jednomu „incidentu“, a to v Tečovicích. „U naší střídačky bylo v zemi vosí hnízdo, ze kterého během rozcvičování vylétly vosy a pobodaly dva hráče. Pořadatelé se snažili hnízdo vyplavit, ale vosy létaly dál a samozřejmě zuřivěji. Nepomohli ani hasiči,“ líčí. Otvor se nakonec povedlo ucpat a pomohl i kelímek s pivem! Zápas začal později a pobodaní hosté z Veselé prohráli 0:3. 

Není stížnost jako stížnost
Zatímco tyto příběhy vás spíše pobaví, jsou stížnosti vážné a oficiální. Například kdysi mocný šíbr Roman Berbr si na jaře stěžoval na trestní stíhání. Nejvyšší státní zastupitelství jeho litanii smetlo ze stolu. Pokud se podíváme do ciziny, tak před Eurem zase výrazně rezonoval protest Ruska proti ukrajinským dresům.