Fotbalisté Heřmanic letos v létě už málem zmizeli z fotbalové mapy, ale nakonec se do I. B třídy přihlásili a po podzimní části skončili na solidním 3. místě.
Již úvod sezony vyšel svěřencum trenéra Rudolfa Věcheta (na snímku) nad očekávání: výhra v ambiciózní Kr. Studánce (2:1) a domácí vítězství s „béčkem“ Č. Lípy (2:0) byly dobrý počinek.
Hluché místo si Sokolové vybrali ve 3. resp. 4. kole. Prohra v Mimoni a doma s Doksy však byla na dlouhou dobu poslední.
Heřmaničtí hráči totiž od té doby nastartovali sérii 7 zápasů bez porážky, což je vyneslo na krásný zmiňovaný „bronzový“ stupínek.
Na závěr podzimu ale trenér Věchet nebude vzpomínat v dobrém. „Prohra v Hodkovicích byla zcela zbytečná,“ vrací se heřmanický kouč k jednomu z posledních duelů.
„Dát venku tři branky a neodvést ani bod, je pro mě nepřijatelné. Zejména když si mladý hráč Varga nedokáže uvědomit, kdy má jít před zápasem spát. Pak by se mu nestalo, že ho bude útočník soupeře vodit po hřišti jako loutku. Pokazil tím svým spoluhráčům včetně mě celé utkání a tím vlastně i naší sérii bez porážek,“ nešetří kritikou Věchet.
Závěrečná prohra s Chrastavou (1:2) byla podle něj zasloužená. „Kluci nebojovali, nedařilo se nám hrát to, co obvykle. Tři čtyři hráči prostě nemákli a výsledek se musel dostavit.“
S celkovým umístěním by se dalo říct, že v Heřmanicích zavládla spokojenost, jenže trenér to vidí malinko jinak.
„Ano, třetí místo je na pohled hezké, ale, když si uvědomím, že jsme zbytečnějsme přišli o několik bodů díky vlastním chybám… Zejména standardní situace proti nám, to si musí každý soupeř chrochtat, to byla skoro pokaždé jasná branka. Mrzí mě to, protože dvě kola před koncem jsme měli nejlepší obranu.“
Heřmaničtí patřili k nejslušnějším týmům v kraji. „Měli jsme pouze dvě červené karty a činnost byla zastevna pouze jednomu hráči, a to na jediný zápas. Ohledně počtu obdržených žlutých karet nám vychází průměr dvě karty na hráče. Výjimkou je pouze mladík Varga, jenž jich stihnul nasbírat osm.“
Na otázku ohledně kvality hráčského kádru Rudolf Věchet odpovídá: „Pomohlo nám hostování Kowalika, který spolu s Romanem Kubějem řídili hru celého týmu. Navíc dali dohromady 8 branek. V zadních řadách hrál prim bojovník Cerenňuk a rychlík Tschervenka. Kašpar jako stoper dal 4 branky z penalt.“
V útoku nastupovala dvojice Zátka- Hemmer, oba dali po pěti gólech. „A mohlo jich být víc. Ale kdyby proměnili vše, co měli na kopačkách, tak nehrají v Heřmanicích, ale někde jinde. Třeba ve Spartě.“ (smích)
Heřmaničtí se nyní soustředí na prestižní halový turnaj ve Stráži pod Ralskem, který začíná právě dnes. Následovat bude ve dnech 20. – 24. února zimní soustředění v Heřmanicích v České hospodě u Zdeňka Kobryna. „Touto cestou mu děkujeme, protože nás nechává ubytovat zdarma a takové zázemí nám může každý závidět. Všude krásně čisto, výborná kuchyň, sauna, prostě super.“
Hráči pod vedení svého kouče využijí opět okolních kopců na běžky. „Zajedeme do nedaleké Stráže do haly a bazénu. Věříme, že se nám soustředění vyvede jako již devětkrát po sobě.“
A výhledy pro jarní část?
„Ta je ještě daleko. Bude však opět značně těžké obnovit hostování hráčů. Máme jich celkem hodně a peníze jsou problém asi všude. Uvidíme.“

Další zprávy z regionu najdete zde