Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Téměř hodinu hry byly Staré Splavy pod tlakem útočných řad Doks. Až v 57. minutě je z něj osvobodil Chlumecký, jehož gólová trefa dokonale zaskočila rozjetého soupeře. Od té doby byla hra vyrovnaná a nebýt víceméně šťastného gólu 3 minuty před koncem, byly by Doksy nejspíše definitivně přišly o postupové naděje.


St. Splavy – Doksy 1:1 (0:0)


Na dlouho očekávané derby 1. B třídy přišla do Starých Splavů tradičně početná návštěva. Příznivci obou týmů obstoupili téměř celý obvod hřiště a vytvořili souboji druhého týmu tabulky se třetím důstojnou atmosféru.
Celý první poločas měli ale více ze hry ti, kdo stáli okolo poloviny Starých Splavů. Tam se hrnul jeden útok za druhým. Nejaktivnějším hráčem Doks co se týče zakončení, byl Martin Šverma. Jeho první ránu zastavila tyč, podruhé pálil ze záklonu nikým neatakován vysoko nad a do třetice dalekonosnou „nadýchanou“ střelou jen těsně minul břevno, za které se míč snesl na vrchní síť. Halgašovu bránu ohrožovali nebezpečně také Švermovi spoluhráči Kolařík a Jurčík. Prvně jmenovaný měl velkou šanci po centru právě Jurčíka. Hlavou mířil do protipohybu Halgaše, ale nepříliš rychlý míč dokázal Halgaš zkrotit. Jurčík sám se také ocitl v slibné příležitosti.
Po půl hodině hry vběhl do strnulé obrany Splavů, ale vystřelil vedle vzdálenější tyče. A když se neprosadil v poslední minutě před přestávkou z deseti metrů ani Bláha, šlo se do šaten za bezbrankového stavu.
„V prvním poločase jsme měli dvě gólové šance a nastřelili jsme tyč. Kdybychom skórovali, utkání by asi dopadlo jinak,“ podotkl k první půli trenér hostů M. Bubla.
Celý první poločas byli tedy spokojenější bezesporu fanoušci Doks. Někteří popichovali členy druhého tábora, ale o přestávce se ozývaly i takové hlasy jako: „Teď dají Splavy gól a mě vomejou!“ A právě takovýmto výrokům vyšel vstříc úvod druhého poločasu. Nejprve sice navázali na první dění svými střelami Šverma se Šťastným, ale z prvního gólu se překvapivě radovali domácí. Radek Chlumecký dostal ideální přihrávku do malého vápna, rychle ji zpracoval a pod padajícím Valešem poslal míč do brány.
Vzhledem k dosavadnímu vývoji utkání čekal jen málokdo, že Splavy půjdou do vedení, a i samotní hráči Doks byli trefou Chlumeckého očividně zaskočeni. Na jejich výkonu se to také podepsalo. Od této chvíle se jejich hra zpomalila, vznikaly v ní nepřesnosti a Splavy s nimi rychle srovnaly krok. Navíc také nebyly daleko od druhé branky. Dokský kapitán Vágner zastavil velice sporným zákrokem na kraji velkého vápna pronikajícího Pergla. Přestože splavští příznivci viděli situaci jednoznačně a dožadovali se pokutového kopu, píšťalka hlavního sudího Vacheka zůstala němá. Další pokus ke skórování měl opět Chlumecký, ale z podobné situace, jako v 57. minutě, tentokrát mířil těsně vedle pravé tyče.
O chvíli později překonal Valeše dokonce jeden z jeho vlastních obránců, ale naštěstí pro něj ho zastoupil jiný spoluhráč a míč na brankové čáře odhlavičkoval. Splavy měly před závěrem utkání více ze hry, ale jeden z rychlých protiútoků soupeře je nakonec o dva body připravil. V druhé linii dokských útočníků se dostal k míči kapitán Vágner a střelou z pětadvaceti metrů mířil přesně k levé tyči. Brankář Halgaš byl na jeho přízemní střelu krátký.
„Dnes se jednoznačně ukázalo, že naše nadšení, mládí a fotbalovost na zkušenost splavských hráčů nestačí. Kluci velice rychle rostou, jsou technicky vyspělí, fotbaloví, ale ta koncovka jim tentokrát nevycházela,“ shrnul utkání na závěr Milan Bubla.
Branky: 57. Chlumecký – 89. Vágner. Rozhodčí Vachek – Pluhař, Rác. ŽK 5:1. Diváků 400.
St. Splavy: Halgaš - Jelínek, Rybák (67. Balvín), Štikar, Vidner, Mašek (46. Habel), Zdich, Chlumecký, Pergl, Kratochvíl (46. Treutner), Vovčuk.
Doksy: Valeš – Bláha, Sommer, Zajkr, Vágner, Švec, Cenger, Jurčík (46. Horčík), Šverma, Kolařík (78. Zoubek), Šťastný.

Ohlasy po derby

Kamil Šourek (Staré Splavy): „Jsem zklamaný z gólu v poslední minutě. Ale remíza byla asi zasloužená. Škoda.“
Milan Bubla (Doksy): „Druhý poločas jsme už tolik gólovek neměli, ale v první půli jsme byli fotbalovější a měli jsme jednoznačně více šancí než domácí. Nadšení a mládí však nestačí na tak zkušený manšaft, ve kterém rozhodují osobnosti, které vědí, kdy podržet balón a kdy ho rozehrát. A to asi dnes rozhodlo. Těžko se mi hodnotí utkání, ve kterém jsme možná ztratili naději na postup. Jsou tři kola do konce, Hlavice také klopýtla, ještě uvidíme…“