Do Česka se dostal už jako malý kluk s rodiči, kteří emigrovali z Angoly. Rodina našla útočiště v azylovém domě ve Stráži pod Ralskem na Českolipsku. Právě tady začala fotbalová kariéra Joela.

„U nás ve Stráži bylo před dvaceti lety azylové zařízení a my jsme tam Joela objevili jako šestiletého klučinu, tak u nás začal trénovat,“ vzpomíná dlouholetý činovník klubu ze Stráže pod Ralskem Ladislav Poncar.

Zkušení bafuňáři hned rozpoznali, že v malém Joelovi dříme velký talent. „Bylo vidět, že v něm něco je,“ přiznává Poncar.

Záhy Joel neunikl pozornosti větších klubů. Jako dorostence si ho všimli ve Slovanu a Joel se stěhoval do Liberce. „Co vím, tak tam byl problém s dojížděním,“ vybavuje si Poncar.

Později se Joel pod Ještěd přestěhoval. V Liberci bydlel na internátu a studoval Střední školu strojní, stavební a dopravní. Za Slovan kopal českou ligu dorostu U19. „Mým vzorem je kamerunský útočník Samuel Eto'o. Chtěl bych hrát jako on,“ vykládal tehdy Joel, kterému už odmalička říkají Didi.

Jenže jeho kariéra se ani zdaleka nepřiblížila té hvězdného střelce. Joel se v prvoligovém klubu neprosadil. Loni hrál divizi za Libiš a letos se vrátil zpátky do Ralska, které postoupilo do krajského přeboru.

„Po deseti letech se ozval, že by se k nám rád vrátil,“ popisuje sekretář klubu Poncar. „Jsme za to rádi. Díky tomu, že umí perfektně česky, tak zapadne do party.“ I fotbalově si se spoluhráči umí vyhovět. „Joel je takový běhavý technický záložníček. Moc gólů sice nedává, ale zato je připravuje. Těžil z toho Radim Věchet, který nám vystřílel krajský přebor, dal 51 gólů a měl 8 hattricků.“

Přestože se Joel fotbalem neživí, ve Stráži je spokojený. „U nás nikdo peníze nebere, maximálně klukům zaplatíme večeři,“ prozradil s úsměvem Poncar.