Tereza Kožárová, která s fotbalem začínala v Březinách u Děčína, v letošní sezóně dala v nejvyšší ženské soutěži 34 branek. Stačilo na to 20 zápasů. Byla druhou nejlepší kanonýrkou celé ligy. Slavii to na obhajobu titulu nestačilo. Se Spartou měla stejně bodů, ale horší vzájemné zápasy.

Děčínská rodačka navíc propadla kouzlu drsného MMA. „Beru to jako doplňkový sport. Chtěla jsem to zkusit, chytlo mě to. První zápas jsem ale prohrála,“ usmála se v rozhovoru pro Deník.

V průběhu letošní sezony jste nasázela v dresu Slavie 200 branek. Měla jste o svých gólech přehled?
Góly si nepočítám, statistiky mě nezajímají, pro mě je důležitější týmový výkon. Čirou náhodou jsem ale týmový pokladník, takže hlídám, jestli se někdo neblíží k nějaké významné metě. Zrovna jsem se podívala na sebe a v kolonce branek mi svítilo číslo 199. (smích). Hned v dalším zápase jsem to trefila. Jsem za to určitě moc ráda.

Vyberete nějaké góly, na které nejvíce vzpomínáte?
První gól jsem vstřelila hned ve svém prvním zápase proti Brnu. Ten nejhezčí byl zase proti Brnu levou nohou do šibenice. Největší šmudla? Těch byl tolik, že těžko vyberu tu největší šmudlu. (smích).

Viděl jsem, že jste si vyzkoušela zápas MMA. Proč?
To jste viděl dobře. Beru to jako doplňkový sport, poslední dobou mě to chytlo a tak nějak vtáhlo. Proto jsem zkusila zápas. Bohužel jsem ho prohrála, byla tam hloupá chyba při škrcení. Pro mě ale byla výhra, že jsem překonala sama sebe. Určitě v tom budu pokračovat.

Nevadí Slavii, že je vašim doplňkovým sportem poměrně tvrdá disciplína?
No, trochu vadí. Dávám si ale pozor, mám upravený režim, když se v lize blíží těžký zápas.

Jak jste se k MMA vůbec dostala?
Začala jsem ve Slavia Gymu trénovat box. Kvůli koronaviru ale nebyla žádná šance zúčastnit se boxerského zápasu. Proto jsem přešla k MMA.

Jak jste se v sezóně poprala s opatřeními v rámci koronaviru?
Naštěstí jsem to nijak citelně nepoznala. Normálně jsme trénovaly, do práce jsem taky mohla chodit, takže mi přišlo, že je všechno v normálu. Když jsem měla volný víkend, trávila jsem ho s rodinou. Paradoxně jsem díky covidu měla více času pro rodinu. A to jsem si hodně užila. (úsměv)

S fotbalem jste začínala v Březinách u Děčína. Sledujete, jak se vyvíjí tamní klub kopané?
Fotbal v Březinách stále sleduji. Jsme v kontaktu a chystáme nějaké společné věci. Na klub, kde člověk poprvé kopl do balónu, se prostě nezapomíná. (úsměv).

Co máte v plánu v nejbližších dnech? Co vaše fotbalová budoucnost?
Na léto plánuji krátkou dovolenou s rodinou. Pak zpátky do práce, příprava a pojedeme od začátku. Končí mi smlouva, tak uvidíme, co bude dál. Necháme to otevřené. Chtěli jsme dotáhnout tu ligu do zdárného konce, to se nepovedlo.