Když někdo dostane nabídku od fotbalové Slavie, tak ji odmítne jen ze dvou důvodů. Buď je sparťan nebo se mu nechce v tu chvíli měnit prostředí.
Když bylo Michaele Kinařové 16 let, přesně takovou nabídku dostala. Z toho druhého důvodu ji však odmítla. Za nějaký čas se však přece jenom rozhodla změnit své působiště a teď předvádí své fotbalové kousky německým divákům.
V jakém klubu hrajete?
V Grossdubrau, což je sedm kolimetrů od Bautzenu.
Jak jste se tam dostala?
My jsme tam byli s Českou Lípou dvakrát na turnaji a oni pak přijeli zase sem na turnaj. V té době už u nich hrála jedna holka z Jablonce. Přišel za mnou trenér německého týmu, jestli bych si u nich nechtěla zahrát. Pak přijeli za čtrnáct dní znova a už jsme to domluvili.
Kolikátá už to bude sezona?
Teď tam začnu pátý rok.
Jezdíte tam i v týdnu na tréninky?
Jezdím tam jenom na zápasy. Když se hraje doma, tak stačí, když vyjedu v poledne, protože výkop je ve 14 hodin. Spím tam málokdy, třeba když tam jsou v zimě dva turnaje za sebou.
Jaké jsou ambice týmu?
Třeba před dvěma lety jsme vyhráli podzimní část, ale nakonec jsme byli druzí. Teď bychom se chtěli držet v popředí tabulky. Na případný postup by však asi nebyly peníze.
Jak dlouho tam ještě zůstanete?
To záleží na mně. Anebo vlastně i na trenérovi, jestli mě nevyhodí (smích).
Vrátíte se někdy do českolipského týmu?
Já už jsem se chtěla vrátit před dvouma rokama. Vloni už to bylo napůl dohodnutý. Ale když to tady tak s tím fotbalem dopadlo…
Hrajete na stejném postu jako v České Lípě?
Pořád jsem v té záloze.
Jaká je úroveň Landesligy?
Fotbal je tam tvrdší a běhavější. Není to tak technické jako u nás. Je tam větší nasazení než tady. Oni opravdu hodně dají na fyzičku. Trénují dvě hodiny a z toho hodinu jen běhají.
Měla jste někdy nabídku z české nejvyšší soutěže?
Z pražské Slavie a z Hradce Králové, ale nechtělo se mi odcházet.
A teď z vyšší německé soutěže přišla nějaká nabídka?
Byla nějaká nabídka z Drážďan, ale zůstávám zatím tady.
Jaký je vlastně zájem o ženský fotbal v Německu?
No určitě mnohem vyšší než u nás. Třeba v Grossdubrau je ženský fotbal prioritou. Když je třeba ošklivo, tak my ženský trénujeme jako jediné na trávě, ostatní musí na škváře.
Kolik týmů je v klubu?
Áčko, béčko, starší a mladší žákyně a přípravky.
Hrajete i s týmy z vyšších lig?
Jezdíme na turnaje, kde jsou bundesligové týmy. Během deseti minut dostaneme pět gólů, to vás pak už moc nebaví (úsměv). Hráli jsme třeba i s Frankfurtem, což je německý mistr.
