Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Obávaný kanonýr má namířeno do německé krajské soutěže. „O nabídce jsem dlouho nepřemýšlel," říká v rozhovoru pro Českolipský deník.

Jak hodnotíte své půlroční angažmá v Doksech?

Tak půl na půl. Zimní příprava mi střelecky vyšla, když jsem vstřelil v šesti utkáních osm branek. Stejně tak se mi dařilo i v první půlce jarních mistrovských utkání, kdy se nám dařilo i výsledkově. Poté přišlo horší období, kdy jsem několik utkání vyšel naprázdno, což se odrazilo i na našich výsledcích a ztratili jsme možnost bojovat do konce sezony o postup. I tak jsme se ale chtěli porvat o umístění v první trojce, což se nakonec povedlo. Musím uznat, že jak Semily, tak i Chrastava byly o kousek kvalitnější a zaslouženě se umístily před námi. Přesto si myslím, že 3. místo v krajském přeboru, na které jsme dosáhli s velice mladým týmem, není vůbec špatné.

Na který zápas nejraději vzpomínáte?

Na první dvě kola, kdy jsme hráli derby ve Skalici a doma s Českou Lípou. Obě se hrála před skvělou diváckou kulisou a my v nich získali plný počet bodů. Poté mám ještě v paměti domácí utkání proti Semilům, které jsme překvapivě porazili 3:0.

Dalo vám působení v novém mužstvu něco nového, pozitivního?

Jako pozitivum beru každou porci zápasů v sezoně, kterou zvládnu odehrát bez zranění. Byť se nám nepodařil hlavní cíl sezony, a tím byl postup, celkově bych shrnul sezonu jako povedenou.

Proč se útok na postup do divize podle vás nezdařil?

Částečně jsem již odpověděl v předchozích otázkách. Po skvělém začátku přišlo hluché období, kdy jsme snad čtyři zápasy nevstřelili branku a tím ztratili spoustu bodů. Kvůli vložené dohrávce jsme se dostali do situace, kdy jsme hráli tři utkání v řadě na hřištích soupeřů, ve kterých nám nepřálo ani štěstí, tak ani rozhodčí (smích). Bohužel Semily i Chrastava se vyvarovaly zbytečných ztrát a nám tím pádem bylo jasné, že asi pět kol před koncem sezony budeme bojovat pouze o třetí příčku.

Bylo to pro vás i kluky z týmu velké zklamání?

Pro mě to zklamání bylo, jelikož jsem cítil část viny i na sobě, kdy jsme potřebovali vyhrávat a já několik zápasů vycházel naprázdno. Bohužel u některých jedinců jsem měl pocit, že jim je to úplně jedno. Každopádně Doksy mají mladý tým a klukům přeji, ať se o možnost postupu porvou v následujících letech.

Mělo to, že jste s Doksy nepostoupily, zásadní vliv pro vaše rozhodnutí, u jezera skončit?

Nemělo. V Doksech bych pokračoval klidně i v další sezoně v krajském přeboru, ale nabídka, která mi přišla z Německa, se neodmítá (smích).

Kam se nyní budou ubírat vaše fotbalové kroky?

Jedná se o tým SG Croztwitz.

Proč právě do Německa a na jak dlouho?

O nabídce hrát v Německu jsem dlouho nepřemýšlel. Budeme jezdit společně čtyři Češi, což je fajn. Dva z nich jsou moji bývalí spoluhráči z České Lípy, Petr Šafář a Pavel Runt, který bude v klubu působit i jako hrající trenér, což také není na škodu. Už jsme si byli v Croztwitz popovídat s vedením klubu a prohlédnout stadion, z něhož jsem nadšený. Jinak Croztwitz je vesnička s tisíci obyvateli v oblasti Bautzenu, vzdálená asi 100 km od mého bydliště, což je snad jediná nevýhoda. Zároveň jsem rád, že se zdokonalím v německém jazyce.

Jakou soutěž budete v Německu hrát?

Tým působí v Kreisoberlize, která úrovní odpovídá asi krajskému přeboru v Česku. Přišel jsem na hostování na dobu neurčitou. Záležet bude na tom, jak budu spokojený já, a jak budou spokojeni oni se mnou. Je to pro mě zcela nová zkušenost a výzva, na kterou se velice těším.

Znamená to, že už vás v Česku na trávníku neuvidíme?

Tak to si zase nemyslím. Fotbalový život je nevyzpytatelný a v Německu mohu vydržet třeba pět let, a nebo se také může stát, že se za půl roku vrátím zpět do Čech. V tomto ohledu hraje roli spousta věcí, jako je třeba práce, rodina, forma, zdraví a tak dále. Každopádně jsem si vždycky přál dohrát svou kariéru někde poblíž domova se svými kamarády, tak snad tomu tak jednou bude.

Co je nyní vašim největším přáním a cílem?

Na klasickou otázku klasická odpověď (smích). Přeji si hlavně hodně zdraví, aby kosti držely, jak mají. A cíle? Téměř celou kariéru jsem měl to štěstí, že jsem hrál v týmech, které buď postupovaly, nebo hrály ve vyšších patrech tabulky, takže bych byl rád, kdyby tomu tak bylo i nadále.