Tým od Máchova jezera zvýšil svůj náskok na čele krajského přeboru na propastných 13 bodů. Historický úspěch je pro Doksy velmi blízko, ještě před začátkem nadstavbové části. Pro 26letého Michala Kopeckého, oporu defenzivy, nic nového pod sluncem. V dresu Chrastavy zažil legendární sérii postupů, která vyvrcholila dvěma sezonami v divizi. Minulé léto změnil odchovanec Jablonce dres a do divize míří znovu. Nebo ne?

Máte za sebou zápas proti týmu, ve kterém jste strávil pět a půl roku. Jaké to bylo?
Upřímně, byl to pro mě zápas plný emocí. Hraješ proti klukům, se kterými si strávil poměrně výraznou část života. To se prostě nedá smazat mávnutím proutku. Ale tři body jsou pro nás strašně důležité.

S celkem pohodlným náskokem vévodíte krajskému přeboru. Jak jste spokojen s dosavadním průběhem sezony, co se týče výkonů týmu?
Když to vezmu od začátku, udělali jsme šňůru asi sedmi vyhraných zápasů a sebevědomí rostlo. Dokázali jsme otočit i nepříznivé stavy a najednou nám všichni koukali na záda. Jsem rád, že až na pár zápasů držíme konstantní výkonnost. Vůbec nejlepší zápas jsme odehráli ve Višňové, kam jsem se osobně vůbec netěšil, a na konec jsme tam hráli nejlepší zápas v této sezoně.

Saháte po postupu do divize. Byl to váš cíl před sezonou?
Ne, takový cíl jsme neměli. Chtěli jsme hrát pěkný fotbal a držet se na čele v první pětce. Alespoň tak jsem to vnímal, když jsem v létě přicházel. Četl jsem prognózy, jak jdou Česká Lípa nebo Nový Bor jasně za postupem. S námi nikdo nepočítal. Ale po prvních zápasech jsem cítil, že máme jeden z nejlepších kádrů v kraji, a když si to sedne, můžeme myslet úplně nejvýš, což teď tabulka jasně dokazuje.

Ilustrační foto.
Doksy si připsaly v tenisové divizi porážku

Je postup do vyšší soutěže něčím, na co je klub připraven?
Co se týká sportovní stránky, tak na divizi bychom museli trénovat minimálně třikrát týdně a stejně to nezaručí to, že budeme úspěšní. A finance? To asi není otázka úplně na mě, ale náklady na divizi jsou úplně jinde než v kraji. Nechme se překvapit.

Jak to máte vy osobně? Jaké máte ve fotbale ještě ambice?
Osobně už jsem pravděpodobně na vrcholu byl a nečekám, že by měl přijít ještě nějaký zásadní zlom v kariéře. Chci se fotbalem bavit a každý dobře ví, jak skvělý je to pocit, dvakrát třikrát týdně vypadnout od reality a vyčistit si hlavu. A pokud máte po boku fajn kluky, jako jsou v Doksech, tak to platí dvojnásob.

Rozdíl mezi přeborem a divizí je řekněme výrazný. Myslíte, že tým bude v případě postupu potřebovat posílit, nebo je stávající kádr dostatečně silný?
Tohle je záludná otázka, ale pokud budu čerpat ze zkušeností, tak s respektem ke všem týmům říkám, že kádr na to hrát divizi a nedělat tam s prominutím „šašky“ nemá v tuhle chvíli nikdo. Pokud bych se bavil konkrétně o nás, tak se bavíme minimálně o čtyřech lidech, kteří by museli přijít.

Vy osobně už jste jeden postup do divize zažil, v Chrastavě. Jaké na to máte vzpomínky a můžete z toho čerpat zkušenosti, že víte, co divize obnáší?
Pro mě osobně to byla jedna velká pohádka. Přišel jsem tenkrát mezi kluky, kteří se vyloženě bavili fotbalem, což jsem do té doby neznal. Spadl jsem o hodně tříd níž. Hrál jsem o prodloužení smlouvy v B mužích Jablonce a najednou jsem byl v B třídě. Po pár trénincích jsem si říkal, kam jsem to šel? (smích). Ale mělo to chuť, zápal, kluci se zlepšovali trénink od tréninku a měli jsme perfektní hřiště. Nakonec započala cesta z B třídy až do divize, kdy jsme kraj projeli s rekordním počtem bodů a náš kádr byl tenkrát opravdu našlapaný. A v divizi jsme hráli i tak o záchranu, když se vrátím ještě k předchozí otázce.

Českolipský klub karate SPORT RELAX uspěl na prestižním mezinárodním turnaji Czech Open.
Klimeš vybojoval stříbrný kov, Pavlasová si z Ústí veze bronz

Účast v divizi pro nováčky často není lehká, v zákulisí se často mluví o tom, že je to složité i z pohledu rozhodčích a jejich případné ovlivnitelnosti. Pozoroval jste něco podobného za vašeho působení v divizi?
Tohle je celkem citlivé téma, ale je to takové veřejné tajemství. Pro nováčka je to určitě nejtěžší, protože kluci, co to nehráli, nevědí, do čeho jdou. Ono se o tom hodně mluví, ale dokud to člověk nezažije na vlastní kůži tak neví, čeho jsou týmy nebo rozhodčí schopní. S Chrastavou jsme to poznali mockrát. Když jedeš na jaře do Trutnova, Náchoda a už v Hodkovicích víš, že tam jedeš prohrát, tak ti to na radosti z fotbalu moc nepřidá.

S přihlédnutím k tomu, co o divizi víte, šel byste do toho znovu v dresu Doks? Měl byste na to chuť?
Záleželo by na okolnostech. Zařekl jsem se, že už toho cestování bylo dost. Při práci jsi rád, že máš o víkendu klid. V kraji jsou zápasy, kde jsi do hodiny zpět doma. V divizi jsi pryč celý den, šest hodin trávíš v autobuse cestou do Náchoda a zpátky. Pokud bude držet zdraví a bude zájem ze strany klubu, tak o tom ale budu přemýšlet. Ještě tam ale nejsme, ačkoli už teď je jasné, že píšeme historický milník fotbalu v Doksech.

Minulý víkend jste odehráli zápas v Rovensku, vyhráli jste 3:2 gólem z penalty, domácí měli vyloučené dva hráče. Bylo tam hodně emocí, rozhodčí i pořadatel skončili v nemocnici. Jak jste to viděl ze svého pohledu?
Domácí hráli hodně agresivně a každý faul byl prakticky zezadu. Tohle si sudí určitě obhájí, nasadil určitý metr a držel ho celý zápas. Šli jsme celkem hladce do vedení 2:0. Nástup do druhé půle jsme ale měli katastrofální. Zůstali jsme hlavou o pět minut déle v kabině a domácí nás dvakrát potrestali. Tohle předvést kdekoliv v divizi, tak dostaneme osm kusů. Sporná byla možná penalta, karty ale byly jasné. Pokud hráč s kartou pošle sudího z očí do očí „kamsi“, diví se, že dostane druhou? Možná jim sudí sečetl jejich neustále připomínky k jeho výkonu a prostě pískl penaltu. Já to od půlící čáry úplně neviděl. A diváky v Rovensku bych nechal bez komentáře, ve Višňové po tobě hází kelímky s pivem, tady zase lítají pěsti.

Fotbalový míč ilustrační foto
Parádní trefa! Vítěz kola Roman Volf tipnul správně všechny výsledky

Myslíte si, že ten pocit křivdy u domácího týmu byl oprávněný?
Za mě ne, ať si každý říká co chce a má na to svůj názor. Zase se vrátím k té divizi. Jestli za tohle domácí cítí křivdu, tak to jen dokazuje, že ještě nikdo z nich nehrál o soutěž výš.

Aleš Vávra